Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.
Po Velkém třesku se téměř všechna hmota ve vesmíru skládala z vodíku. Další prvky vznikly později jadernými reakcemi uvnitř hvězd nebo když hvězdy explodovaly při událostech známých jako novy nebo supernovy. Ale existuje celá řada hvězd a různé způsoby, jak mohou explodovat. Astronomové se stále snaží zjistit, které procesy byly důležité při vytváření množství prvků, které vidíme ve vesmíru.
V nové studii Kenji Bekki z University of Western Australia a Takuji Tsujimoto z National Astronomical Observatory of Japan navrhli nový model založený na kyslíko-neonových novách, označovaných jako „ONe nova“, aby vysvětlili množství fosforu. ONe nova vznikne, když se hmota nahromadí na povrchu bílého trpaslíka bohatého na kyslík-neon-hořčík a je zahřátá do té míry, že zažehne výbušnou jadernou fúzi.
Model předpovídá, že v ONe nově se uvolní velké množství fosforu a že počet nov bude záviset na chemickém složení hvězd, konkrétně na obsahu železa. Výzkumníci odhadují, že počet nov ONe dosáhl vrcholu asi před 8 miliardami let, což znamená, že fosfor by byl snadno dostupný, když se Sluneční soustava začala formovat asi před 4,6 miliardami let.
Model předpovídá, že ONe nova bude produkovat zvýšené množství chlóru podobné zvýšení fosforu. Zatím není dostatek pozorovacích dat pro chlór, která by to potvrdila, a poskytuje testovatelnou hypotézu pro ověření platnosti modelu ONe novy. Budoucí pozorování hvězd ve vnější části naší Galaxie poskytnou data potřebná k tomu, abychom zjistili, zda předpovězená závislost na železe a zlepšení pozorování chloru odpovídají realitě, nebo zda je potřeba přehodnocení.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí