V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Vypařující se planeta podobná Zemi objevena u umírající hvězdy
23.02.2021
Astronomové detekovali lithium v atmosférách čtyř chladných a starých bílých trpaslíků; u jednoho z nich se rovněž projevuje atmosférický draslík. Tyto dva relativně překypující alkalické prvky vzhledem k sodíku a vápníku důrazně napovídají, že všechny čtyři hvězdy pohlcují fragmenty kamenných planet podobných Zemi či Marsu.
„V minulosti jsme pozorovali všechny druhy hmoty podobné materiálu pláště a jádra, avšak chybělo nám definitivní odhalení planetární kůry,“ říká Mark Hollands, astronom na Department of Physics at the University of Warwick. „Lithium a draslík jsou dobrými indikátory materiálu kůry a nejsou přítomny ve vysokých koncentracích v plášti nebo jádru planet.“
Mark Hollands se svými spolupracovníky analyzoval pořízená data pro více než 1 000 bílých trpaslíků získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia. Zkontrolovali rovněž 30 000 spekter bílých trpaslíků z přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS) publikovaných v průběhu uplynulých 20 roků.
Podařilo se jim detekovat lithium v atmosférách čtyř bílých trpaslíků, jejichž stáří se pohybovalo v rozmezí 5 až 10 miliard roků: LHS 2534, WD J231726.74+183052.75, WD J182458.45+121316.82 a SDSS J133001.17+643523.69. Rovněž detekovali draslík u jedné z těchto hvězd, konkrétně u LHS 2534.
Na základě porovnání množství lithia a draslíku s dalšími prvky astronomové zjistili, že poměr chemických prvků odpovídá chemickému složení kůry kamenných planet, jestliže se tyto kůry vypařily a smíchaly s vnějšími plynnými vrstvami hvězd před dvěma milióny roků.
Vnější vrstvy bílých trpaslíků obsahují více než 300 000 gigatun (tj. miliard tun) kamenných úlomků, které zahrnují přes 60 gigatun lithia a 3 000 gigatun draslíku, což je ekvivalentní kouli o průměru 60 kilometrů podobné hustoty, jakou má zemská kůra.
Množství detekovaného materiálu kůry má podobnou hmotnost jako asteroidy, které se nacházejí ve Sluneční soustavě, což vede vědce k domněnce, že to, co pozorujeme okolo čtyř bílých trpaslíků, je materiál z rozpadlé planety, a nikoliv celá samotná planeta.
„V jednom případě jsme se dívali na planetu zformovanou u hvězdy, která vznikla v oblasti označované jako galaktické halo, a to před 11 až 12,5 miliardami roků. Z toho plyne, že se musí jednat o jeden z nejstarších doposud pozorovaných planetárních systémů,“ říká Pier-Emmanuel Tremblay, rovněž z Department of Physics at the University of Warwick. „Další z těchto soustav se vytvořila kolem hvězdy s krátkou životností, která měla původní hmotnost více než čtyřikrát větší v porovnání se Sluncem, což je rekordní objev dodávající na významu a vymezující, jak rychle se mohou zformovat planety kolem svých mateřských hvězd.“
Článek byl publikován online v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/alkali-metals-rocky-planets-white-dwarfs-atmospheres-09350.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz