Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Výběr zajímavostí z ESO za rok 2007
03.04.2008
ESO 001/08 tisková zpráva
Výběr zajímavostí za rok 2007.
Na ESO (Evropské jižní observatoři pro astronomický výzkum na jižní polokouli) uplynul další úžasný rok. Počínaje 1. lednem 2007, kdy se k ESO připojila i Česká republika, má nyní ESO 13 členů a od srpna 2007 také nového generálního ředitele Tima de Zeeuwa (ESO 03/07 a 38/07).
Pomocí dalekohledů ESO se podařilo učinit mnoho věděckých objevů. Pravděpodobně tím nejdůležitějším z nich je nalezení Zemi podobné planety, obíhající v obyvatelné zóně okolo málohmotného červeného trpaslíka (ESO 22/07). Pokud je na této planetě voda, měla by se nacházet v tekutém stavu!
Rovněž v naší Sluneční soustavě došlo k několika zásadním objevům právě díky teleskopům ESO. Mohli jsme pozorovat vliv slunečního světla na rotaci asteroidu (ESO 11/07), s nebývalou přesností prostudovat dvojitý asteroid Antiope (ESO 18/07), pohlédnout na prstence Uranu (ESO 37/07), objevit horký jižní pól Neptunu (ESO 41/07), ukázat vydatné a časté ranní mrholení metanu na západních úbočích Titanova hlavního kontinentu (ESO 47/07) či s velkým rozlišením studovat úžasnou kometu McNaught (ESO 05/07 a 07/07).
Při zkoumání objektů o málo hmotnějších než planety, našel VLT další typ hvězd – hnědé trpaslíky (ESO 24/07). Pomocí VLT se rovněž povedlo určit stáří pozůstatků hvězd, vzniklých v raných dobách vesmíru (ESO 23/07).
Následuje stručný výčet dalších pozorování: rekonstrukce vzplanutí na Slunci podobné hvězdě (ESO 53/07), zachycení kouřící hvězdy (ESO 34/07), objevení reservoáru prachu okolo postarší hvězdy (ESO 43/07), odhalení plochého, téměř jako břit ostrého, disku křemíku v srdci velkolepé mlhoviny Mravenec (ESO 42/07), nalezení materiálu okolo hvězdy těsně před výbuchem (ESO 31/07), objevení otisků naší Galaxie (ESO 15/07), nalezení početné kulové hvězdokupy (ESO 12/07), lov na galaxie (ESO 40/07), objevení náctiletých galaxií (ESO 52/07) a první nález seskupení tří supermasivních černých děr (ESO 02/07).
ESO získala také několik nových přístrojů. VLT byl vybaven novýma „očima“ pro pozorování vesmíru v infračervené oblasti o vlnových délkách blízkých viditelnému světlu, nazvanými Hawk-I (ESO 36/07), zatímco technika laserové naváděcí hvězdy, používaná na VLT k vytvoření umělé hvězdy pro zaostřování, viditelně splnila veškerá očekávání (ESO 27/07 a 33/07). Byl také proveden úspěšný test některých důležitých technologií, plánovaných pro užití na ELT (ESO 19/07).
Systém včasné odezvy na VLT ukázal jedinečné schopnosti při pozorování gama záblesků (ESO 17/07). S pomocí REM, robotického teleskopu v La Sille, mohli astronomové poprvé změřit rychlost hmoty, tryskající z těchto senzačních explozí (ESO 26/07).
Na 12metrovém teleskopu APEX byla zprovozněna LABOCA, největší bolometrická kamera na světě (ESO 35/07) a tím byl učiněn další krok při konstrukci ALMA. Dva prototypy 12metrových antén ALMA byly poprvé vzájemně propojeny, aby spolupracovaly při pozorování vesmírných objektů (ESO 10/07). Zázemí pro podporu ALMA teleskopu je téměř dokončeno (ESO 13/07) a transportér ALMA byl převezen do Chile (ESO 32/07 a 45/07).
ESO je rovněž aktivní i na poli vzdělávání, kde pořádá pravidelnou soutěž pro studenty, nazvanou Chyť hvězdu (oficiální název Catch a Star, pozn. překl., ESO 21/07 a 46/07). V dubnu 2007 organizovala ESO druhé EIROforum – Věda na scéně, které je jedinečnou příležitostí pro rozvoj přírodovědného vzdělávání na školách, a kterého se zůčastnil i evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik. Komisař rovněž navštívil observatoř na Paranalu (ESO 48/07) a zůčastnil se pozorování jedné nádherné galaxie (ESO 49/07).
Nebyl to ovšem jediný krásný snímek, vzniklý díky teleskopům ESO. Pořízeny byly i nádherné fotografie Vesmírného ptáčka, nazývaného také víla Tinker Bell (ESO 55/07), Nachové růže (ESO 16/07) nebo hvězdného ohňostroje (ESO 39/07).
A nakonec, nikoliv však svým významem, byl Spojenými národy vyhlášen rok 2009 jako Mezinárodní rok astronomie (ESO 54/07).
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-01-08.html
autor: Tomáš Mohler
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies