Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Výběr zajímavostí z ESO za rok 2007
03.04.2008
ESO 001/08 tisková zpráva
Výběr zajímavostí za rok 2007.
Na ESO (Evropské jižní observatoři pro astronomický výzkum na jižní polokouli) uplynul další úžasný rok. Počínaje 1. lednem 2007, kdy se k ESO připojila i Česká republika, má nyní ESO 13 členů a od srpna 2007 také nového generálního ředitele Tima de Zeeuwa (ESO 03/07 a 38/07).
Pomocí dalekohledů ESO se podařilo učinit mnoho věděckých objevů. Pravděpodobně tím nejdůležitějším z nich je nalezení Zemi podobné planety, obíhající v obyvatelné zóně okolo málohmotného červeného trpaslíka (ESO 22/07). Pokud je na této planetě voda, měla by se nacházet v tekutém stavu!
Rovněž v naší Sluneční soustavě došlo k několika zásadním objevům právě díky teleskopům ESO. Mohli jsme pozorovat vliv slunečního světla na rotaci asteroidu (ESO 11/07), s nebývalou přesností prostudovat dvojitý asteroid Antiope (ESO 18/07), pohlédnout na prstence Uranu (ESO 37/07), objevit horký jižní pól Neptunu (ESO 41/07), ukázat vydatné a časté ranní mrholení metanu na západních úbočích Titanova hlavního kontinentu (ESO 47/07) či s velkým rozlišením studovat úžasnou kometu McNaught (ESO 05/07 a 07/07).
Při zkoumání objektů o málo hmotnějších než planety, našel VLT další typ hvězd – hnědé trpaslíky (ESO 24/07). Pomocí VLT se rovněž povedlo určit stáří pozůstatků hvězd, vzniklých v raných dobách vesmíru (ESO 23/07).
Následuje stručný výčet dalších pozorování: rekonstrukce vzplanutí na Slunci podobné hvězdě (ESO 53/07), zachycení kouřící hvězdy (ESO 34/07), objevení reservoáru prachu okolo postarší hvězdy (ESO 43/07), odhalení plochého, téměř jako břit ostrého, disku křemíku v srdci velkolepé mlhoviny Mravenec (ESO 42/07), nalezení materiálu okolo hvězdy těsně před výbuchem (ESO 31/07), objevení otisků naší Galaxie (ESO 15/07), nalezení početné kulové hvězdokupy (ESO 12/07), lov na galaxie (ESO 40/07), objevení náctiletých galaxií (ESO 52/07) a první nález seskupení tří supermasivních černých děr (ESO 02/07).
ESO získala také několik nových přístrojů. VLT byl vybaven novýma „očima“ pro pozorování vesmíru v infračervené oblasti o vlnových délkách blízkých viditelnému světlu, nazvanými Hawk-I (ESO 36/07), zatímco technika laserové naváděcí hvězdy, používaná na VLT k vytvoření umělé hvězdy pro zaostřování, viditelně splnila veškerá očekávání (ESO 27/07 a 33/07). Byl také proveden úspěšný test některých důležitých technologií, plánovaných pro užití na ELT (ESO 19/07).
Systém včasné odezvy na VLT ukázal jedinečné schopnosti při pozorování gama záblesků (ESO 17/07). S pomocí REM, robotického teleskopu v La Sille, mohli astronomové poprvé změřit rychlost hmoty, tryskající z těchto senzačních explozí (ESO 26/07).
Na 12metrovém teleskopu APEX byla zprovozněna LABOCA, největší bolometrická kamera na světě (ESO 35/07) a tím byl učiněn další krok při konstrukci ALMA. Dva prototypy 12metrových antén ALMA byly poprvé vzájemně propojeny, aby spolupracovaly při pozorování vesmírných objektů (ESO 10/07). Zázemí pro podporu ALMA teleskopu je téměř dokončeno (ESO 13/07) a transportér ALMA byl převezen do Chile (ESO 32/07 a 45/07).
ESO je rovněž aktivní i na poli vzdělávání, kde pořádá pravidelnou soutěž pro studenty, nazvanou Chyť hvězdu (oficiální název Catch a Star, pozn. překl., ESO 21/07 a 46/07). V dubnu 2007 organizovala ESO druhé EIROforum – Věda na scéně, které je jedinečnou příležitostí pro rozvoj přírodovědného vzdělávání na školách, a kterého se zůčastnil i evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik. Komisař rovněž navštívil observatoř na Paranalu (ESO 48/07) a zůčastnil se pozorování jedné nádherné galaxie (ESO 49/07).
Nebyl to ovšem jediný krásný snímek, vzniklý díky teleskopům ESO. Pořízeny byly i nádherné fotografie Vesmírného ptáčka, nazývaného také víla Tinker Bell (ESO 55/07), Nachové růže (ESO 16/07) nebo hvězdného ohňostroje (ESO 39/07).
A nakonec, nikoliv však svým významem, byl Spojenými národy vyhlášen rok 2009 jako Mezinárodní rok astronomie (ESO 54/07).
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-01-08.html
autor: Tomáš Mohler
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz