Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Níže publikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.
Na snímku je zřetelně patrná planeta Venuše (podle velikosti dvojník naší Země), jak nakukuje skrz prstence – spatříte ji vpravo od středu spodního obrázku – v jeho horní polovině, jako světlou tečku.
Tento pohled zachycuje neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem zhruba 17° pod rovinou Saturnových prstenců. Jasný oblouk v pravé části snímku je osvětlený okraj (limb) Saturnu. Část prstenců je zastíněna před Sluncem planetou Saturn, které samotné jsou slabě osvětleny slunečním světlem rozptýleným na částicích vytvářejících prstence.
Venuše patří společně s Merkurem, Zemí a Marsem mezi kamenné terestrické planety obíhající kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy. Ačkoliv má podobnou velikost, hmotnost a složení jako Země, zdaleka ji nemůžeme označit za „dvojče“ naší planety.
Pod hustou dusivou atmosférou z oxidu uhličitého a oblačností obsahující oxid siřičitý se nachází pevný povrch, byl naměřen atmosférický tlak vzduchu 100krát vyšší než na Zemi. Teplota povrchu Venuše vystupuje téměř na 500 °C – jedná se tedy o nejžhavější planetu ve Sluneční soustavě.
Jsou to především trvale existující oblaka oxidu siřičitého, která odrážejí silné sluneční světlo, a proto Venuše intenzivně září na naší noční obloze. A je proto dobře pozorovatelná i ve vnějších oblastech naší planetární soustavy.
Kosmická sonda Cassini (vyrobená ve spolupráci NASA a ESA, která dodala přistávací modul Huygens) byla vypuštěna směrem k Saturnu 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. 7. 2004. Stále pokračuje ve výzkumu Saturnu, jeho prstenců, měsíců a okolní magnetosféry. Ukončení činnosti sondy se předpokládá v září 2017.
Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Cassini_spies_Venus_from_Saturn_orbit
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí