Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Vědci odhalili vesmírný cyklus, v němž uhlík vznikající při explozích hvězd putuje vesmírem prostřednictvím procesu zahrnujícího cirkumgalaktické prostředí – jakýsi hvězdný dopravní pás. Tento cyklus má zásadní význam pro vznik nových hvězd a planet a zajišťuje neustálý vývoj a recyklaci materiálů v galaxiích, jako je ta naše.
Zásadní role uhlíku a hvězdného původu
Život na Zemi je závislý na uhlíku – ale uhlík sám vděčí za svou existenci hvězdám. Téměř všechny prvky těžší než vodík a helium, včetně uhlíku, kyslíku a železa, vznikají v intenzivním žáru hvězdných jader. Když hvězdy zaniknou, rozptýlí tyto prvky do vesmíru. V pozoruhodném procesu kosmické recyklace vznikají planety jako Země, které obsahují tyto hvězdné materiály, jako je železo v zemském jádru, kyslík v atmosféře a uhlík v živých organismech.
Galaktická recyklace: Cesta uhlíku
Výzkumníci z USA a Kanady nyní potvrdili, že uhlík a další prvky vzniklé ve hvězdách neputují bezcílně vesmírem a nečekají na další využití. V galaxiích, jako je ta naše, kde hvězdy stále vznikají, procházejí tyto prvky složitou cestou. Pohybují se v rozsáhlých proudech, které sahají daleko do mezigalaktického prostoru, aby se pak vrátily zpět do své domovské galaxie. Tyto proudy, známé jako cirkumgalaktické prostředí, fungují jako masivní dopravníkové pásy, které vyvrhují materiál z galaxie a přitahují jej zpět. Gravitace a další síly pak tuto recyklovanou hmotu formují do podoby planet, měsíců, asteroidů, komet a dokonce i nových hvězd.
Cirkumgalaktické prostředí: Galaktický dopravní pás
„Představte si cirkumgalaktické médium jako obří vlakové nádraží: Neustále vyvrhuje materiál ven a přitahuje ho zpět,“ řekla členka týmu Samantha Garzaová, doktorandka Washingtonské univerzity (UW). „Těžké prvky, které hvězdy vytvářejí, jsou prostřednictvím explozivních zániků supernov vyvrhovány z hostitelské galaxie do cirkumgalaktického prostředí, odkud mohou být nakonec vtaženy zpět a pokračovat v cyklu vzniku hvězd a planet.“
Samantha Garzaová je hlavní autorkou článku popisujícího tato zjištění, který byl publikován 27. prosince 2024 v časopise Astrophysical Journal Letters.
Objevování kosmického recyklačního procesu
„Důsledky pro vývoj galaxií a pro povahu zásobníku uhlíku, který mají galaxie k dispozici pro tvorbu nových hvězd, jsou vzrušující,“ řekla spoluautorka Jessica Werková, profesorka UW a vedoucí katedry astronomie. „Stejný uhlík, který je obsažen v našich tělech, strávil nejspíše značnou dobu mimo galaxie!“
V roce 2011 tým vědců poprvé potvrdil dlouholetou teorii, že galaxie, v nichž se tvoří hvězdy, jsou obklopeny cirkumgalaktickým prostředím – a že tento velký cirkulující oblak materiálu obsahuje horké plyny obohacené kyslíkem. Garzaová, Werková a jejich kolegové zjistili, že v cirkumgalaktickém prostředí hvězdotvorných galaxií cirkuluje také materiál o nižší teplotě.
„Nyní můžeme potvrdit, že cirkumgalaktické prostředí funguje jako obří zásobárna uhlíku i kyslíku,“ řekla Garzaová. „A přinejmenším v galaxiích, kde se tvoří hvězdy, předpokládáme, že tento materiál pak padá zpět do galaxie, aby pokračoval v recyklačním procesu.“
Důsledky pro vývoj galaxií
Studium cirkumgalaktického prostředí by mohlo vědcům pomoci pochopit, jak tento proces recyklace ustává, což se nakonec stane u všech galaxií – i u té naší. Podle jedné z teorií může zpomalení nebo rozpad příspěvku cirkumgalaktického prostředí k recyklačnímu procesu vysvětlit, proč hvězdné populace galaxií po dlouhou dobu klesají.
„Pokud se vám podaří udržet tento cyklus v chodu – vyvrhovat materiál ven a přitahovat ho zpět – pak teoreticky máte dostatek paliva pro udržení tvorby hvězd,“ řekla Garzaová.
Zkoumání vesmírného rezervoáru pomocí HST
Pro tuto studii vědci použili spektrograf na Hubbleově vesmírném dalekohledu HST. Spektrograf měřil, jak je světlo devíti vzdálených kvasarů – ultra jasných zdrojů světla ve vesmíru – ovlivněno cirkumgalaktickým prostředím 11 galaxií, v nichž se tvoří hvězdy. Údaje z HST ukázaly, že část světla z kvazarů je pohlcována specifickou složkou cirkumgalaktického prostředí: uhlíkem, a to ve velkém množství. V některých případech detekovali uhlík sahající téměř 400 000 světelných let daleko – tedy čtyřikrát více, než je průměr naší Galaxie – do mezigalaktického prostoru.
V budoucnu je třeba provést výzkum, který by umožnil kvantifikovat celý rozsah ostatních prvků, které tvoří cirkumgalaktické prostředí, a dále porovnat, jak se liší jejich složení v galaxiích, které stále vytvářejí velké množství hvězd, a v galaxiích, které již tvorbu hvězd z velké části ukončily. Tyto odpovědi by mohly objasnit nejen to, kdy se galaxie jako ta naše mění v hvězdné pouště, ale také proč.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí