Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Nová velmi přesná měření odhalila, že povaha rotace naší Galaxie je jednodušší, než jsme si doposud mysleli. O tato zjištění se zasloužil dosud nejúspěšnější nástroj ESO, přístroj HARPS. Ten ukázal, že diskutabilní „pád“ blízkých cefeid směrem ke Slunci je zdánlivý jev, vycházející z fyzikálních vlastností samotných cefeid. Výsledky přinesla skupina astrofyziků, vedená Nicolasem Nardetto a jsou uveřejněny v časopise Astronomy & Astrophysics.
Cefeidy jsou pulsující proměnné hvězdy, jež slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Jejich jedinečné vlastnosti objevila v roce 1912 Henrietta Leavittová. Dokážeme-li zároveň určit rychlost pohybu cefeid, stanou se významným nástrojem pro studium rotace naší Galaxie.
„Pohyb blízkých cefeid je matoucí, a proto se vědci při jeho vysvětlení ve svých názorech rozcházejí,“ říká Nardetto. „Pokud počítáme s rotací Galaxie, bude se zdát, že cefeidy padají směrem ke Slunci průměrnou rychlostí kolem 2 km/s.“ O vysvětlení tohoto jevu astronomové usilují již celá desetiletí. V případě, že jde o skutečný pohyb cefeid, rotuje naše Galaxie velmi složitým způsobem. Jinak tomu bude, pokud je tento jev důsledkem specifické atmosféry samotných cefeid.
Nardetto se svými kolegy pozorovali celkem osm cefeid, a to pomocí přesného spektrografu HARPS, umístěného na dalekohledu o průměru 3,6 m v nadmořské výšce 2400 m.n.m. v La Silla. HARPS neboli High Accuracy Radial Velocity Planetary Searcher je dobře známý a velmi úspěšný lovec extrasolárních planet. Díky jeho brilantním schopnostem při měření radiálních rychlostí (rychlost, se kterou se od nás něco vzdaluje či k nám přibližuje) se však také hodí k řešení jiných problémů astronomie. „Z výsledků našich pozorování vychází, že zdánlivý pohyb cefeid směrem k nám je téměř jistě způsoben specifickými vlastnostmi samotných cefeid,“ říká Nardetto. Astronomové objevili, že odchylka při měření rychlosti cefeid je způsobena chemickým zastoupením prvků v atmosféře hvězdy. „Pokud tyto závěry zevšeobecníme pro všechny cefeidy, znamená to, že naše Galaxie rotuje jednodušeji, než se zdálo. Rotace je symetrická okolo jedné osy,“ uzavírá Nardetto.
Další informace:
Článek v časopise Astronomy & Astrophysics, Nardetto, N., Stoekl, A., Bersier, D. & Barnes, T. G., High resolution spectroscopy for Cepheids distance determination. III. A relation between γ-velocities and γ-asymmetries.
Nicolas Nardetto působil během výzkumu na Max Planckově Institutu pro rádiovou astronomii.
Obrázek (hi-res): http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-30-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-30-08.html
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler