Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Na základě dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) tým astronomů z Ukrajiny detekoval tranzity pěti komet u hvězdy Beta Pictoris (β Pictoris), druhé nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malíře, která je od Země vzdálená 63 světelné roky. Beta Pictoris je spektrálního typu A5 s hmotností zhruba 1,8 hmotnosti Slunce a její stáří bylo odhadnuto na pouhých 20 miliónů roků.
Je obklopena cirkumstelárním diskem z plynů a prachu, velkým množstvím kometárních těles a dvěma obřími planetami: Beta Pictoris b a Beta Pictoris c.
Exoplaneta Beta Pictoris b je plynný obr o hmotnosti 9 až 13 hmotností planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 22 let ve vzdálenosti 9,8 astronomické jednotky (AU).
Beta Pictoris c má hmotnost 8,2 hmotnosti Jupitera a nachází se mnohem blíže mateřské hvězdě. Obíhá ve vzdálenosti 2,7 AU a její oběžná perioda je zhruba 1 200 dnů.
„Krátkodobé optické variace jasnosti hvězdy Beta Pictoris byly poprvé oznámeny v roce 1995,“ napsali Dr. Yakiv Pavlenko a jeho spolupracovníci z Main Astronomical Observatory of the NAS of Ukraine a Astronomical Observatory of the Taras Shevchenko National University ve svém článku. „Vysvětlení jevu mechanismu rozptýleného světla hvězdy v důsledku protáhlého oblaku prachu nebo komou komety přecházející přes hvězdný disk bylo přijato jako nejpravděpodobnější možnost.“
V poslední době astronomové představili analýzu světelné křivky Beta Pictoris na základě dat z družice TESS. Objevili tři události tranzitů interpretovaných jako průchody exokomet napříč diskem hvězdy Beta Pictoris.
„Účelem naší studie bylo uskutečnit další zkoumání světelné křivky hvězdy Beta Pictoris při pátrání po jevech tranzitů, které by mohly být interpretovány jako přechody exokomet přes hvězdný disk Beta Pictoris,“ dodávají astronomové.
V rámci studie astronomové analyzovali data družice TESS z archivu Mikulski Archive for Space Telescopes (MAST), který shromažďuje data z různých kosmických observatoří. Objevili pět nových výrazných jevů poklesu světelné křivky s tvary, které se podobaly očekávaným profilům křivek v důsledku přechodu kometám podobným těles přes kotouček hvězdy. Oběžné vzdálenosti tranzitujících objektů se pohybovaly v intervalu 0,5 až 1,5 AU.
„Tyto nové tranzity mají asymetrické profily s velmi slabým poklesem jasnosti o 0,03 % a v trvání mezi 0,51 až 2,01 dne,“ uvádějí autoři.
„Nově objevené tranzity jsou velmi podobné v trvání a hloubce k těmto slabým asymetrickým poklesům (kromě posledního, který je degradován zhoršeným zaměřováním sondy), které byly objeveny v roce 2019. Usoudili jsme, že mladý systém Beta Pictoris vykazuje významnou kometární aktivitu,“ dodávají astronomové.
Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/five-new-beta-pictoris-exocomets-10723.html
autor: František Martinek