Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Na základě dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) tým astronomů z Ukrajiny detekoval tranzity pěti komet u hvězdy Beta Pictoris (β Pictoris), druhé nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malíře, která je od Země vzdálená 63 světelné roky. Beta Pictoris je spektrálního typu A5 s hmotností zhruba 1,8 hmotnosti Slunce a její stáří bylo odhadnuto na pouhých 20 miliónů roků.
Je obklopena cirkumstelárním diskem z plynů a prachu, velkým množstvím kometárních těles a dvěma obřími planetami: Beta Pictoris b a Beta Pictoris c.
Exoplaneta Beta Pictoris b je plynný obr o hmotnosti 9 až 13 hmotností planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 22 let ve vzdálenosti 9,8 astronomické jednotky (AU).
Beta Pictoris c má hmotnost 8,2 hmotnosti Jupitera a nachází se mnohem blíže mateřské hvězdě. Obíhá ve vzdálenosti 2,7 AU a její oběžná perioda je zhruba 1 200 dnů.
„Krátkodobé optické variace jasnosti hvězdy Beta Pictoris byly poprvé oznámeny v roce 1995,“ napsali Dr. Yakiv Pavlenko a jeho spolupracovníci z Main Astronomical Observatory of the NAS of Ukraine a Astronomical Observatory of the Taras Shevchenko National University ve svém článku. „Vysvětlení jevu mechanismu rozptýleného světla hvězdy v důsledku protáhlého oblaku prachu nebo komou komety přecházející přes hvězdný disk bylo přijato jako nejpravděpodobnější možnost.“
V poslední době astronomové představili analýzu světelné křivky Beta Pictoris na základě dat z družice TESS. Objevili tři události tranzitů interpretovaných jako průchody exokomet napříč diskem hvězdy Beta Pictoris.
„Účelem naší studie bylo uskutečnit další zkoumání světelné křivky hvězdy Beta Pictoris při pátrání po jevech tranzitů, které by mohly být interpretovány jako přechody exokomet přes hvězdný disk Beta Pictoris,“ dodávají astronomové.
V rámci studie astronomové analyzovali data družice TESS z archivu Mikulski Archive for Space Telescopes (MAST), který shromažďuje data z různých kosmických observatoří. Objevili pět nových výrazných jevů poklesu světelné křivky s tvary, které se podobaly očekávaným profilům křivek v důsledku přechodu kometám podobným těles přes kotouček hvězdy. Oběžné vzdálenosti tranzitujících objektů se pohybovaly v intervalu 0,5 až 1,5 AU.
„Tyto nové tranzity mají asymetrické profily s velmi slabým poklesem jasnosti o 0,03 % a v trvání mezi 0,51 až 2,01 dne,“ uvádějí autoři.
„Nově objevené tranzity jsou velmi podobné v trvání a hloubce k těmto slabým asymetrickým poklesům (kromě posledního, který je degradován zhoršeným zaměřováním sondy), které byly objeveny v roce 2019. Usoudili jsme, že mladý systém Beta Pictoris vykazuje významnou kometární aktivitu,“ dodávají astronomové.
Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/five-new-beta-pictoris-exocomets-10723.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí