Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Trojité tajemství Trifidu

Trojité tajemství Trifidu

28.08.2009

ESO 030/09 tisková zpráva

Slabý mlhavý objekt letní oblohy, mlhovina Trifid, se nachází ve vzdálenosti několika tisíc světelných let a naleznete ji v souhvězdí Střelce (Sagittarius, Sgr). Představuje společný portrét těch nejranějších stádií formování hvězd od samotného počátku v temnotě mlhoviny až po jejich první světlo. Intenzivní záření a silný hvězdný vítr nově zrozených stálic promíchává plyn a prach v mlhovině a v budoucnu přispěje k samovolnému kolapsu temných pásů a formování další generace hvězd.    
 
Mlhovinu Trifid poprvé pozoroval francouzský astronom Charles Messier v červnu 1764 a jako slabě zářící mlhavý útvar ji zaznamenal do svého katalogu nehvězdných objektů oblohy pod číslem 20. O 60 let později zaznamenal angličan John Herschel prachové pásy rozdělující mlhovinu na tři části a na základě tohoto pozorování ji nazval „Trifid“.
 
Nový snímek této mlhoviny byl pořízen pomocí kamery Wide-Field Imager připojené k teleskopu  MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v severním Chile. Záběr zachycuje nápadně rozdílné části mlhoviny a to ve viditelném světle. V levém horním rohu září namodralým světlem reflexní mlhovina, ve které řídký plyn a prachové částice rozptylují světlo intenzivně zářících nových hvězd. Ty největší z nich svítí nejjasněji právě v modré části viditelného spektra. Složení záření mladých hvězd společně s fyzikálními vlastnostmi prachových částic a molekul, které rozptylují efektivněji právě modré světlo (stačí se podívat na denní oblohu na Zemi), jsou zodpovědné za azurovou barvu nejen této reflexní mlhoviny.      

V dolní části snímku se nachází typická emisní mlhovina s načervenalým zbarvením. Plyn, převážně vodík, v centru mlhoviny je zahříván stovkami mladých hvězd a přijatou energii vyzáří na vlnové délce čáry H-alfa v červené oblasti spektra.

Plyn a prach v mlhovině Trifid tvoří také třetí známý typ mlhoviny a to mlhovinu temnou, která odstiňuje světlo zářících objektů v pozadí. Asi nejznámějším příkladem tohoto typu mlhoviny je Koňská hlava v Orionu (ESO Press Photo 02/02). V těchto tmavých partiích se pod neúprosnou silou gravitační přitažlivosti dále shlukují zbytky po minulých epizodách hvězdotvorby. Postupný nárůst hustoty, tlaku a teploty v centrech jednotlivých prachoplynových globulí nakonec povede k zážehu termonukleární reakce v jádrech dalších nových hvězd.

Ve spodní části načervenalé emisní mlhoviny se nachází zajímavý útvar, jakýsi prst ukazující ven z oblaku plynu přímo na centrální hvězdu, která dodává mlhovině Trifid nejvíce energie. Jedná se o příklad pomalu se rozptylující plynové globule (evaporating gaseous globule - „EGG“), které jsou pozorovatelné i v jiných místech zrodu nových hvězd, například v Orlí mlhovině. Na samotné špičce prstu odhalil Hubbleův kosmický dalekohled hustější shluk plynu, který odolává náporu záření masivní hvězdy a pravděpodobně skrývá zárodek malé hvězdy. 
 

Zdroj

 

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
 

Kontakty

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hbofin@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies