Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Tanec s nepřítelem

Tanec s nepřítelem

13.12.2018

ESO 040/18 tisková zpráva

Nejdetailnější záběr symbiotické dvojhvězdy R Aquarii

Během testování nového subsystému ZIMPOL pro přístroj SPHERE, který je určen ke hledání extrasolárních planet pomocí dalekohledu ESO/VLT, se astronomům podařilo pořídit působivý detailní záběr dokumentující bouřlivý partnerský vztah symbiotické dvojhvězdy R Aquarii.

Tento působivý snímek představuje druhý příspěvek do našeho týdenního seriálu věnovaného hvězdě R Aquarii. Zachycuje jemné detaily mlhoviny, jejíž vznik a vývoj doprovázejí bouřlivý vztah dvojice hvězdných partnerů tvořících dvojhvězdu R Aquarii. I když většina dvojhvězd tančí poklidný gravitační valčík, vztah této dvojice je mnohem méně idylický. Menší z dvojice hvězd, i přes svoji malou velikost, neustále strhává další a další hmotu ze své umírající souputnice, která se nachází ve vývojové fázi rudého obra. 

Dlouhé roky pozorování astronomům umožnily poodhalit podivný příběh dvojhvězdy R Aquarii, kterou můžete vidět uprostřed uvedeného snímku. Větší z obou složek, rudý obr, je proměnnou hvězdou typu Mira. V závěrečné fázi svého života začnou tyto hvězdy pulsovat, mohou být až 1000krát jasnější než Slunce a jejich vnější obálky expandují, až jsou nakonec odhozeny do mezihvězdného prostoru. 

Smrtelná křeč rudého obra sama o sobě představuje poměrně dramatický proces, ale s přispěním druhé složky se celá situace promění v pochmurný kosmický výjev. Drobný hustý a mnohem teplejší bílý trpaslík  strhává hmotu z vnějších obálek mnohem většího rudého obra a jety hvězdného materiálu, které umírající hvězda odvrhuje, se šíří do kosmického okolí.    

Čas od času, v okamžiku, kdy se na povrchu bílého trpaslíka nahromadí dostatečné množství hmoty, dojde k zažehnutí překotných termojaderných reakcí. Následuje jev, který astronomové označují jako nova, při kterém je do okolního vesmíru opět vyvrženo značné množství hmoty. Pozůstatky posledních explozí je možné pozorovat v podobě slabé plynné mlhoviny, která dvojhvězdu obklopuje.    

Dvojhvězda R Aquarii se nachází pouze asi 650 světelných let od nás. Z hlediska galaktických měřítek tedy leží doslova v sousedství. Je jednou ze Zemi nejbližších takzvaných symbiotických dvojhvězd a vědci jí věnují patřičnou pozornost již po desítky let. Pozorování komplikovaných struktur v okolí R Aquarii během testování schopností nového subsystému ZIMPOL (Zurich IMaging POLarimeter, Curyšský zobrazovací polarimetr), který je součástí lovce extrasolárních planet – přístroje SPHERE, proto bylo pro astronomy velkou výzvou. Podrobnosti, zachycené na uvedeném snímku, předčí i pozorování získaná z vesmíru pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope).   

 

Snímek nabízí pohled na širokoúhlý záběr z HST i na detailní snímek ZIMPOL/SPHERE/VLT (zdroj).

 

Přístroj SPHERE byl po letech výzkumu sestrojen, aby se zaměřil na jeden z nejobtížnějších a v současnosti nejpřitažlivějších úkolů astronomie – pátrání po extrasolárních planetách. S použitím špičkového systému adaptivní optiky a specializovaných zařízení je možné dosáhnout i tak obtížného cíle, jakým je přímé zobrazení exoplanet. Tím však možnosti tohoto přístroje nekončí, lze jej použít ke studiu řady jiných astrofyzikálních problémů – a důkazem budiž i tento úžasný záběr okolí dvojhvězdy R Aquarii.

 

Zdroj

 

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku “SPHERE / ZIMPOL observations of the symbiotic system R Aqr. I. Imaging of the stellar binary and the innermost jet clouds” autorů H. M. Schmid a kol., který byl zveřejněn ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

Složení týmu: H. M. Schmid (ETH Zurich, Institute for Astronomy), A. Bazzon (ETH Zurich, Institute for Astronomy), J. Milli (European Southern Observatory), R. Roelfsema (NOVA Optical Infrared Instrumentation Group at ASTRON), N. Engler (ETH Zurich, Institute for Astronomy), D. Mouillet (Université Grenoble Alpes a CNRS), E. Lagadec (Université Côte d’Azur), E. Sissa (INAF a Dipartimento di Fisica e Astronomia “G. Galilei” Universitá di Padova), J.-F. Sauvage (Aix Marseille Univ.), C. Ginski (Leiden Observatory a Anton Pannekoek Astronomical Institute), A. Baruffolo (INAF), J. L. Beuzit (Université Grenoble Alpes a CNRS), A. Boccaletti (LESIA), A. J. Bohn (ETH Zurich, Institute for Astronomy), R. Claudi (INAF), A. Costille (Aix Marseille Univ.), S. Desidera (INAF), K. Dohlen (Aix Marseille Univ.), C. Dominik (Anton Pannekoek Astronomical Institute), M. Feldt (Max-Planck-Institut für Astronomie), T. Fusco (ONERA), D. Gisler (Kiepenheuer-Institut für Sonnenphysik), J. H. Girard (European Southern Observatory), R. Gratton (INAF), T. Henning (Max-Planck-Institut für Astronomie), N. Hubin (European Southern Observatory), F. Joos (ETH Zurich, Institute for Astronomy), M. Kasper (European Southern Observatory), M. Langlois (Centre de Recherche Astrophysique de Lyon a Aix Marseille Univ), A. Pavlov (Max-Planck-Institut für Astronomie), J. Pragt (NOVA Optical Infrared Instrumentation Group at ASTRON), P. Puget (Université Grenoble Alpes), S.P. Quanz (ETH Zurich, Institute for Astronomy), B. Salasnich (INAF), R. Siebenmorgen (European Southern Observatory), M. Stute (Simcorp GmbH), M. Suarez (European Southern Observatory), J. Szulagyi (ETH Zurich, Institute for Astronomy), C. Thalmann (ETH Zurich, Institute for Astronomy), M. Turatto (INAF), S. Udry (Geneva Observator), A. Vigan (Aix Marseille Univ) a F. Wildi (Geneva Observatory).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: j.srba@astrovm.cz

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: pio@eso.org


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies