Start biodružice „Bion-M-2“ s živými organismy může být odložen až na rok 2023

Start biodružice „Bion-M-2“ s „posádkou“ z myší a mušek může být odložen až na rok 2023, sděluje TASS (Informační tisková agentura Ruska). Informoval o tom zástupce ředitele pro vědeckou činnost Institutu biomedicínských problémů (IMBP) Ruské akademie věd Vladimir Syčev na akademickém čtení z kosmonautiky.

„Nyní, s těmito problémy, které v naší zemi jsou, s problémy, které jsou spojené s ekonomikou, s tím, že jsou krácené finanční prostředky na federální kosmický program, existuje pravděpodobnost přesunutí termínu startu „Bionu“ z roku 2021 na rok 2023, čemuž se aktivně bráníme, vyjednáváme s vedením agentury Roskosmos“ – řekl Syčev.

Syčev nicméně dodal, že vědci čekají na let biodružice i v případě, že termíny budou odloženy, protože výzkum vlivu stavu beztíže na živé organismy je v současné době jednou z klíčových oblastí pro rozvoj pilotované kosmonautiky. Američtí astronauté provádí na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS experimenty s hlodavci.

„Jsou zaměřeny přibližně stejně „Bion“, ale na rozdíl od amerického programu, nám „Bion“ poskytne více příležitostí, protože se dostaneme k biologickým objektům skutečně za tři hodiny po přistání a uvidíme celý proces změn v organismech a proces adaptace po letu. Ale Američané, protože přistávají v oceánu, se dostanou k biologickému materiálu až za tři dny, kdy se už hodně rozdílů, které se vznikly ve vesmíru, vyrovná.

Start „Bionu-M-1“ v roce 2013 ukázal vědcům, že se ve stavu beztíže u živých tvorů mění výraz nebo syntéza svalových bílkovin v různých tkáních organismu. Syčev se domnívá, že to vede k úbytku svalové a kostní tkáně.

„Nejdůležitější je pochopit, co je spouštěčem těchto procesů, jakou roli v tom má absence gravitace, jaká je úloha faktoru záření, je-li dalším doplňujícím faktorem, který zesiluje tyto vlivy“, dodal Syčev.

Jedním z úkolů biodružice je odhalit rozdíly mezi výsledky prvního a druhého „Bionu“, což umožní vědcům posoudit vliv záření na živé organismy.

Od svého předchůdce se „Bion-M-2“ liší např. výškou letu, která dosáhne 800 - 1000 km a nachází se v oblasti radiačních pásů Země. Hodnota radiace na této oběžné dráze je 10krát vyšší ve srovnání s prvním „Bionem“.

„Posádku“ biodružice bude tvořit více než 70 myší (v roce 2013 to bylo 45), od jiných druhů hlodavců – pískomilů a gekonů tentokrát upustili. Počet myší se zvýší, protože za prvé 10 - 15 % z nich nevyhnutelně umře a za druhé vědci chtějí mít více pokusného materiálu. Část manipulací s nimi proběhne ještě na Zemi, např. odstranění vestibulárního aparátu. Celkově se o chlupaté „členy posádky“ tentokrát chtějí postarat lépe, než minule.

Dříve Syčev oznámil, že je v plánu změna zařízení, ve kterém jsou myši umístěny, a úplné předělání systému podávání jídla a vody. Na prvním „Bionu“ myši dostávaly pastovitou stravu, ve které bylo 60 - 70 % vody. To vedlo k silnému zavodnění organismu. Možná místo toho odborníci Institutu biomedicínských problémů upřednostní použití hydrogelu a myši budou dostávat suché krmivo.

Kromě toho bylo v plánu vyřešit problémy s telemetrií, aby se video z kosmické lodi přenášelo na Zemi v reálném čase.

Kromě myší se v novém „Bionu“ vydají do vesmíru i mušky octomilky, které v první biodružici nebyly. Vědci z IMBP mají také v úmyslu zopakovat na „Bionu-M-2“ experimenty z mikrobiologie a astrobiologie, což je vědní obor zabývající se vznikem, vývojem a rozšířením života ve vesmíru.

Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/33244/

autor: Naďa Lenžová