Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Podobně jako posypaná práškovým cukrem na výrazně červeném koláči vypadá scéna na pořízené fotografii z evropsko-ruské sondy ExoMars Trace Gas Orbiter zachycující kontrastní barvy jasně bílého vodního ledu a rezavě červené marťanské horniny. Tento nádherný snímek byl pořízen 5. července 2021. Zachycuje kráter o průměru 4 kilometry v oblasti pojmenované Vastitas Borealis v severním polárním regionu Marsu. Střed kráteru má souřadnice 70,6°N/230,3°E.
Kráter je zčásti zaplněn vodním ledem, který je zejména dominantní na jeho severních svazích. Tyto oblasti přijímají během roku v průměru méně slunečního světla.
Tmavý materiál zřetelně viditelný na okraji kráteru – dodávající mu poněkud vyprahlý vzhled – se pravděpodobně skládá z vulkanických materiálů, jako jsou čediče. Většina okolního terénu je zcela bez ledu, avšak byla vytvarována stále pokračující větrnou erozí. Pruhy v pravé dolní části obrázku byly vytvořeny vanoucími větry, které odstranily z povrchu světlejší prach oxidu železa a obnažily nepatrně tmavší spodní vrstvu v podloží.
Kosmická sonda Trace Gas Orbiter (TGO) – start 14. 3. 2016 – je společným projektem Evropské kosmické agentury ESA a ruské kosmické organizace Roskosmos. K Marsu přiletěla 19. 10. 2016 a plnohodnotnou vědeckou misi zahájila v dubnu 2018. Sonda neposílá zpět na Zemi pouze atraktivní snímky, ale také poskytuje vůbec nejlepší inventuru plynů v atmosféře planety Mars; a také provádí mapování povrchu planety za účelem odhalení na vodu bohatých lokalit. Bude také poskytovat servis při retranslaci dat z druhé sondy ExoMars zahrnující evropský rover Rosalind Franklin, který na povrchu rudé planety přistane pomocí ruské přistávací plošiny Kazačok, když přilétne k Marsu v roce 2023.
Zdroj: https://scitechdaily.com/red-velvet-mars-exomars-trace-gas-orbiter-captures-delightful-image/ a https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2021/12/
autor: František Martinek