O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.
Sonda Al-Amal se zaměří na studium atmosféry Marsu – bude zkoumat, jak jednotlivé vrstvy atmosféry reagují navzájem mezi sebou. Bude také hledat souvislosti mezi dnešními podmínkami a dávným klimatem rudé planety. Sondu připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center (MBRSC) ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Na vývoji sondy se podíleli také partneři z University of California, Berkeley a Arizona State University.
Těleso sondy má tvar kvádru z hliníkových nosných prvků s kompozitním povrchem. Je 2,37 metru široké a na délku měří 2,9 metru. O dodávku elektrické energie se starají dva velké panely slunečních článků, které po rozložení zajistí příkon 600 wattů. Vysokozisková anténa o průměru 1,5 metru se pak postará o komunikaci s pozemními středisky pomocí radiových vln.
Na palubě sondy o hmotnosti 1 350 kg jsou umístěny tři hlavní vědecké přístroje. EXI (Emirates eXploration Imager) vznikl na University of Colorado. Jedná se o multispektrální kameru schopnou pořizovat snímky povrchu Marsu v rozlišení lepším než 8 kilometrů. Kamera je vybavena otočným diskem se šesti různými filtry.
Přístroj EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer) pracuje v daleké ultrafialové oblasti a jde o snímkovací spektrograf, který bude zkoumat záření s vlnovou délkou 100 až 170 nanometrů. Cílem je porozumět procesům úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do kosmického prostoru.
Aparatura EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) je tepelný infračervený spektrograf vyvinutý na Arizona State University. Jeho úkolem bude měřit teplotu ledu, vodní páry a prachu v atmosféře Marsu, aby bylo možné studovat koloběh vody a tepla. EMIRS má prostorové rozlišení 300 kilometrů a každý týden by měl uskutečnit na 60 pozorování.
Jakmile Al Amal dolétne k Marsu, zažehne trysky raketového motoru a provede brzdící manévr. Bude naveden na eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 22 000 až 44 000 km nad povrchem planety, na které vykoná jeden oběh za 55 dní. Základní mise by měla trvat dva roky, tedy do roku 2023.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/2020/04/uae-mars-orbiter-arrives-launch-site/ a https://spaceflightnow.com/2020/07/19/united-arab-emirates-successfully-sends-its-first-mission-toward-mars/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí