Sonda ROSETTA je konečně u cíle

Evropská sonda Rosetta, jejímž cílem je výzkum komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, byla ve středu 6. srpna 2014 – po více jak deseti letech pobytu ve vesmíru – navedena na oběžnou dráhu kolem kometárního jádra ve vzdálenosti zhruba 100 km. Několik dnů před setkáním s kometou pořídila sonda kvalitní snímky jejího jádra, které se ukázalo být velmi zajímavé.

Vlastní mise začala ještě před vypuštěním kosmické sondy (start 2. 3. 2004). Aby konstruktéři přistávacího modulu Philae znali alespoň základní charakteristiky komety, byl na ni ve dnech 11. a 12. 3. 2003 namířen Hubblův kosmický dalekohled HST. Z pozorování vyplynulo, že jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko má rozměr zhruba 5 x 3 km, jehož elipsoidální tvar připomíná „větší“ ragbyový míč. Jádro komety rotuje přibližně jednou za 12 hodin.

Po navedení na oběžnou dráhu kolem komety bude povrch jádra delší dobu zkoumán za účelem podrobného zmapování, vybrání vhodného místa k přistání a změření gravitace komety. Zatím je přistání modulu Philae naplánováno na 11. listopadu 2014. Přistání se uskuteční na té části kometárního jádra, která bude v okamžiku přistávacího manévru vhodně osvětlena Sluncem.

Mateřská sonda bude kometu zkoumat z oběžné dráhy zhruba 1,5 roku. Během výzkumu se bude kometa přibližovat ke Slunci, tzn. že její aktivita by měla postupně narůstat – z kometárního jádra se bude uvolňovat stále více prachu a plynů.

Rosetta bude pokračovat ve studiu komety až do prosince 2015. Bude přitom monitorovat kometární aktivitu během jejího přibližování ke Slunci. K největšímu přiblížení (k průletu perihelem dráhy) dojde v říjnu 2015.

Jeden z prvních výzkumů komety začal již 6. června 2014, kdy byla sonda vzdálena od komety přibližně 350 000 km. Od Slunce dělila kometu vzdálenost 583 milióny km. Pomocí přístroje MIRO (Microwave Instrument for Rosetta Orbiter) bylo zjištěno, že již v této velké vzdálenosti ztrácí kometa každou sekundu asi 0,3 litru vody v podobě vodní páry. Únik vody bude s přibližováním ke Slunci narůstat. Úkolem přístroje MIRO bude detekovat množství uvolňovaných těkavých látek, jako je voda, oxid uhelnatý, čpavek, metanol a další.

Pomocí přístroje VIRTIS (Visible, Infra-Red and Thermal Imaging Spectrometer) uskutečnila sonda měření teploty povrchu kometárního jádra, a to ve dnech 13. až 21. července 2014. Vzdálenost sondy od jádra se snížila ze 14 tisíc kilometrů na 5 000 km. Kometa se v té době nacházela zhruba ve vzdálenosti 555 miliónů km od Slunce. Byla naměřena teplota -70 °C, což je asi o 20 až 30 stupňů více, než by odpovídalo ledovému tělesu v pozorované vzdálenosti. Z toho vědci usoudili, že větší část povrchu jádra musí být pokryta prachem. Tmavší povrch více pohlcuje sluneční záření a tím se zahřívá na vyšší teplotu.

Předpokládá se přiblížení sondy až na 50 km k povrchu kometárního jádra. Přitom budou mimo jiných výzkumů pořízeny i velmi detailní snímku povrchu jádra komety. Snímky, publikované v tomto článku, byly pořízeny 3. srpna 2014 ze vzdálenosti 285 km. Nejnovější – doslova úchvatné – záběry najdete na adrese http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Highlights/Postcards_from_Rosetta.

Tak jako tzv. Rosettská deska nalezená v roce 1799 pomohla rozluštit hieroglyfické písmo a pochopit historii Egypta, sonda Rosetta by měla vnést „nové světlo“ do poznatků nejen o původu komet, ale celé naší Sluneční soustavy.

Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_arrives_at_comet_destination

autor: František Martinek