Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
I když nadšení po přistání modulu Philae na kometu pomalu utichá, mise Rosetta i nadále pokračuje ve svém mimořádném výzkumu komety 67P/Churymov-Gerasimenko. Sonda Rosetta tedy nadále obíhá kolem komety a společně s ní se také přibližuje ke Slunci.
Je to už více jak dva týdny, kdy vyslala Rosetta modul Philae na kometu a kdy se odehrálo dramatické přistání. Kvůli ne tak úplně podařeném přistání, kdy modul skončil na jiném místě, než bylo původně v plánu, jeho mise skončila po zhruba 64 hodinách, kdy modulu došly baterie, jelikož nemohly být dostatečně nabíjeny ze slunečního svitu. Ještě před tím nám však stihl poslat kompletní sadu výsledků, která je nyní analyzována vědci v celé Evropě.
I když Philae byl zatím uložen ke spánku, vlastní mise Rosetty zdaleka není u konce. Jak se očekávalo, sonda zůstává i nadále ve výborném stavu i to se všemi svými přístroji a vybavením.
Rosetta bude nyní pokračovat v rutinním vědeckém pozorování a výzkumu, poté nastane přechod do takzvané „comet escort phase“. Tato fáze shromažďování dat bude pokračovat až do období, kdy bude kometa procházet periheliem ve vzdálenosti 186 miliónů kilometrů od Slunce. Toto minimální přiblížení komety ke Slunci nastane 13. srpna 2015.
Pár dní po přistání modulu na kometu, dne 16. listopadu, se přestěhoval řídící tým z velké kontrolní místnosti v ESA’s Space Operations Centre do vyčleněné menší místnosti, odkud tým řídí další provoz sondy.
Od té doby provedla Rosetta sérii manévrů, přičemž použila své stabilizační trysky, aby optimalizovala svou oběžnou dráhu kolem komety pro co nejlepší využití svých 11 vědeckých přístrojů.
Řídící tým.
Další úpravy dráhy pomocí zažehnutí trysek pak proběhly 22. a 26. listopadu. Výška oběžné dráhy Rosetty je nyní 30 km nad kometou.
Od příštího týdne bude oběžná dráha Rosetty vybrána a plánována na základě potřeb vědeckých přístrojů. Před navedením sondy na oběžnou dráhu kolem komety 6. srpna 2014 byla dráha upravována podle požadavků pro přistání modulu Philae.
Od 3. prosince se bude sonda dále snižovat svou orbitu, až do výšky 20 km nad kometou. Tak se bude pohybovat dalších 10 dní, poté se vrátí zpět do výšky 30 km. Tuto výšku (20km) využijí vědecké týmy pro zmapování velké části jádra ve vysokém rozlišení a ke sběru plynu, prachu a plazmatu.
Plány zahrnují dvě řešení oběžných drah kolem komety a to dráhu určenou pro nízkou aktivitu komety a dráhu pro vysokou aktivitu komety. Preferovaná je dráha určená pro nízkou aktivitu. Kometa se nyní pohybuje na dráze pro nízkou aktivitu a v případě zvýšení aktivity komety (při průchodu periheliem) se přesune na dráhu vyšší (30 km nad kometou).
Cesta sondy Rosetty po 12. listopadu
Přípravou této fáze dvojité trajektorie se zabývají vědecké týmy intenzivně posledních pár let ve spolupráci s vědeckým operačním centrem. Když sluneční teplo aktivuje zmrzlé plyny na povrchu i pod povrchem komety, odtékající částice prachu a plynu vytvoří kolem jádra tzv. komu.
Rosetta bude první sonda, která se společně s kometou přiblíží ke Slunci a bude svědkem vývoje komy a následného zrodu několik milionů kilometrů dlouhého ohonu.
Rosetta bude poté muset zůstat dál od komety, aby se vyhnula ovlivnění orbity způsobeným uvolněnými částice z jádra komety.
Jak se kometa bude blížit ke Slunci, očekává se nárůst osvětlení jejího povrchu. To může poskytnout dostatečnou intenzitu slunečního záření pro modul Philae, který je nyní v režimu spánku. Začátkem příštího roku se Rosetta přepne do režimu, který umožňuje snímkování komety za účelem přesného mapování topografie komety.
Zdroj: ESA
autor: Sylvie Gorková