Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety ze dne 12. 1. 2022. Transfokace na pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže) odhalila další dva světy na stejném snímku: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo) a měsíc Europa (vpravo).
Měsíc Io je nejaktivnějším vulkanickým tělesem ve Sluneční soustavě, zatímco ledový povrch Europy ukrývá globální oceán kapalné vody. Sonda Juno bude mít příležitost studovat povrch Europy v mnohem větších detailech – při použití několika vědeckých přístrojů – v září 2022, kdy uskuteční další těsný průlet kolem tohoto záhadného satelitu planety Jupiter. Mise sondy bude dále pokračovat blízkým přiblížením k vulkanickému satelitu Io v průběhu roku 2023 a počátkem roku 2024.
V době pořízení tohoto snímku byla sonda Juno vzdálena zhruba 61 000 kilometrů od horní vrstvy oblačnosti planety Jupiter a prolétala v oblasti 52 stupňů jižní planetární šířky. Vědecká pracovnice Andrea Luck upravila tento surový snímek pořízený kamerou JunoCam do podoby, jakou zde můžete vidět.
Sonda Juno pořídila další úžasný snímek ne příliš dlouho předtím – tentokrát Jupiterova měsíce Ganymed, největšího a nejhmotnějšího satelitu ve Sluneční soustavě.
Snímek, který zachycuje složitý povrch Jupiterova měsíce Ganymed, pořídila sonda Juno v průběhu blízkého průletu kolem tohoto obřího měsíce v červnu 2021. V době největšího přiblížení prolétala sonda ve vzdálenosti 1 046 kilometrů nad povrchem Ganymeda.
Většina kráterů na měsíci Ganymed je obklopena jasnými paprsky obklopujícími jizvy po impaktech, avšak sotva 1 % kráterů je obklopeno tmavými paprsky. Publikovaný snímek pořízený kamerou JunoCam v průběhu těsného průletu kolem Ganymeda zachycuje pouze jeden z kráterů s tmavými paprsky v okolí (na snímku nahoře uprostřed).
Kráter pojmenovaný Kittu má průměr zhruba 15 kilometrů a je obklopen tmavým materiálem vyvrženým v průběhu impaktu, který vedl ke vzniku kráteru. Astronomové se domnívají, že právě kontaminace materiálem z impaktoru vytvořila tyto tmavé paprsky v okolí kráteru. Jak čas plynul, paprsky zůstávaly tmavé, protože jsou trochu teplejší než okolní terén, takže led je nucen kondenzovat na vedlejším studeném a jasném povrchu.
Ganymed je největším měsícem ve Sluneční soustavě. Je dokonce větší než planeta Merkur. Je jediným známým měsícem s vlastním magnetickým polem, které způsobuje vznik polárních září obklopujících měsíční póly. Důkazy rovněž vedou k závěru, že Ganymed může ukrývat oceán kapalné vody pod ledovým povrchem.
Tento detailní snímek povrchu měsíce Ganymed se zvýrazněnými barvami vytvořil vědecký pracovník Thomas Thomopoulos na základě dat ze sondy Juno a její kamery JunoCam. Originální snímek byl pořízen 7. 6. 2021.
autor: František Martinek