Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Sluneční erupce zahřívají ionty mnohem silněji než elektrony. Toto zjištění nabízí nové vysvětlení pro rozšíření spektrálních čar. Nedávná práce z University of St Andrews naznačuje, že částice ve slunečních erupcích se mohou zahřát 6,5krát více, než se dříve odhadovalo, což nabízí neočekávané řešení záhady o Slunci, která přetrvává již půl století.
Sluneční erupce jsou silné výbuchy energie ve vnější atmosféře Slunce, které zvyšují teploty na více než 10 milionů stupňů. Tyto explozivní události dramaticky zvyšují množství slunečního rentgenového záření a záření, které dosahuje Země, a představují riziko pro umělé družice, astronauty a horní vrstvy atmosféry naší planety.
Studie publikovaná v časopise Astrophysical Journal Letters zkoumala, jak sluneční erupce ohřívají plazmu na teploty nad 10 milionů stupňů. Tato plazma složená z elektronů a iontů se chová způsobem, který se liší od dlouhodobých předpokladů. Vědci zjistili, že ionty, které jsou kladně nabité a tvoří polovinu plazmy, mohou dosáhnout teplot nad 60 milionů stupňů.
Ionty se zahřívají silněji než elektrony
Výzkumný tým vedený Alexandrem Russellem, docentem sluneční teorie na Fakultě matematiky a statistiky, na základě poznatků z jiných oborů dospěl k závěru, že sluneční erupce s velkou pravděpodobností ohřívají ionty mnohem intenzivněji než elektrony.
Alexandr Russell řekl: „Byli jsme nadšeni nedávnými objevy, že proces zvaný magnetické opětovné propojení (magnetická rekonexe) zahřívá ionty 6,5krát více než elektrony. Zdá se, že se jedná o univerzální zákon a byl potvrzen v blízkém vesmíru, slunečním větru a počítačových simulacích. Nikdo však dříve nespojoval práci v těchto oblastech se slunečními erupcemi.“
Zpochybnění starých předpokladů ve sluneční fyzice
„Sluneční fyzika historicky předpokládala, že ionty a elektrony musí mít stejnou teplotu. Nicméně, přepracováním výpočtů s moderními daty jsme zjistili, že teplotní rozdíly iontů a elektronů mohou v důležitých částech slunečních erupcí trvat až desítky minut, což nám poprvé otevírá cestu k úvahám o superhorkých iontech. Navíc nová teplota iontů dobře odpovídá šířce spektrálních čar erupcí, což by mohlo vyřešit astrofyzikální záhadu, která trvá téměř půl století,“ doplňuje Russell.
Od 70. let 20. století existuje dlouhodobá otázka, proč jsou spektrální čáry erupcí, jasná zesílení slunečního záření ve specifických „barvách“ v extrémním ultrafialovém a rentgenovém světle, širší, než se očekávalo. Historicky se věřilo, že to může být způsobeno pouze turbulentními pohyby, ale tato interpretace se dostala pod tlak, protože se vědci snažili identifikovat povahu turbulence. Po téměř 50 letech nová práce argumentuje pro změnu paradigmatu, kde teplota iontů může významně přispět k vysvětlení záhadných šířek čar spekter slunečních erupcí.
Zdroj: https://scitechdaily.com/solar-flares-are-6-5-times-hotter-than-we-thought/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí