Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil v oboru ultrafialového záření výrazné absorbéry na povrchu trpasličí planety Pluto. Poskytl tak nové důkazy ukazující na možnou přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta. Vyplývá to z článku, který v časopise Astronomical Journal publikovali astronomové ze Southwest Research Institute a Nebraska Wesleyan University.
Takovéto chemické sloučeniny mohou být vytvářeny v důsledku interakce slunečního světla nebo kosmického záření s povrchem Pluta, o němž se předpokládá, že je za teploty kolem -230 °C pokryt vodním ledem, zmrzlým metanem, oxidem uhelnatým a dusíkem.
Vedoucím výzkumného projektu byl Alan Stern (SwRI), dále se na výzkumu podíleli John Spencer a Adam Shinn (rovněž SwRI). V týmu byli i Nathaniel Cunningham, pracovník Nebraska Wesleyan University a student Mitch Hain.
„Jedná se o mimořádný objev. Rozmanitost uhlovodíků na povrchu Pluta může společně s dalšími molekulami způsobovat načervenalé zbarvení Pluta,“ říká Alan Stern.
Vědecký tým rovněž objevil důkazy změn ultrafialového spektra Pluta v porovnání s měřeními, která byla uskutečněna prostřednictvím HST v 90. letech minulého století. Tyto změny se však mohou vztahovat k odlišnému povrchu, který pozorujeme nyní, než který vědci pozorovali v 90. letech. Může se rovněž jednat o jiné efekty, jako jsou například změny povrchu v důsledku zvýšení tlaku atmosféry Pluta během uvedeného časového období.
Přítomnost metanu na povrchu Pluta byla již dříve potvrzena díky pozorování pomocí dalekohledu VLT na observatoři ESO Paranal. Astronomové tehdy získali cenné poznatky o chemickém složení a procesech v atmosféře této trpasličí planety. Nalezli zde nečekaně velké množství metanu, a také odhalili, že atmosféra Pluta je o přibližně 40° teplejší než jeho povrch. Přesto teplota atmosféry dosahuje mrazivých -180 °C. Může to být způsobeno přítomností povrchových oblastí s čistým metanem či na metan bohaté vrstvy, pokrývající celý povrch.
„Objev uskutečněný pomocí HST tak vede k závěru, že americká kosmická sonda New Horizons může poskytnout mnohem více významných objevů o trpasličí planetě Pluto, o složení a vývoji jejího povrchu. Kolem Pluta prolétne v roce 2015,“ dodává Alan Stern.
Související článek: Odhalení nižších vrstev atmosféry Pluta
Zdroj: http://www.swri.org/9what/releases/2011/pluto.htm
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí