Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.


Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze – mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Mlhovina se nachází ve vzdálenosti okolo 7500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Lodního kýlu (lat. Carina). Svou rozlohou kolem 100 světelných let je přibližně čtyřikrát větší než známá mlhovina v Orionu a také mnohem jasnější. V mlhovině dochází k intenzivní tvorbě hvězd. Na snímku lze spatřit zářící plyn obklopující hvězdokupy, který je rozdělen tmavými pásy chladnějšího prachu.
V mlhovině svítí převážně vodík, který je ozařován mladými obřími hvězdami. Typická červená až fialová barva je dána právě interakcí mezi vodíkem a ultrafialovým zářením hvězd. Obrovská mlhovina obsahuje přes tucet hvězd, jež jsou 50 krát až 100 krát hmotnější než naše Slunce. Tyto hvězdy však mají velmi krátký život, pouze několik málo miliónů let. Při srovnání s dobou života našeho Slunce, která se odhaduje na deset miliard let, jde o pouhý okamžik.
Mlhovina rovněž obsahuje jednu z nejúchvatnějších dvojhvězd ve vesmíru – Eta Carinae. Hlavní složka patří mezi nejhmotnější hvězdy naší Galaxie. Její hmotnost je 100 krát vyšší než u Slunce a září více jak čtyř milionkrát jasněji. To ji dělá zatím vůbec nejjasnější známou hvězdou. Eta Carinae je vysoce nestabilní a má sklon k prudkým explozím. V roce 1842 byla jedna takováto exploze považována za falešnou supernovu. Na několik let se Eta Carinae stala druhou nejjasnější hvězdou naší oblohy a uvolnila při tom téměř tolik viditelného záření jako při explozi supernovy (běžně tak hmotné hvězdy končí svůj život). Tuto explozi však Eta Carinae přestála. Předpokládá se, že Eta Carinae má žhavého průvodce, který ji oběhne po eliptické dráze jednou za 5,54 let. Obě složky produkují silný hvězdný vítr, jenž se vzájemně sráží a vytváří zajímavou podívanou. V polovině ledna 2009 se průvodce nacházel v periastru a tato událost byla bedlivě sledována zástupem přístrojů na několika dalekohledech ESO. Získaná data nám pomohou porozumět struktuře hvězdného větru hmotných hvězd.
ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.or
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí