Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Saturnův měsíc Titan nemá kupodivu sférický tvar, což může podle nových studií ukazovat na obrovské množství kapalného metanu, ukrytého pod jeho povrchem.
Titan má průměr 5 150 km. Je tedy větší než Merkur a jen nepatrně menší než Ganymed – měsíc planety Jupiter, největší měsíc ve Sluneční soustavě vůbec.
Na základě zaregistrovaných odražených rádiových signálů, vyslaných radarem na sondě Cassini směrem k povrchu měsíce, které bez problémů pronikají silnou vrstvou smogu, skrz kterou nelze ve viditelném světle pozorovat povrch měsíce, byl poprvé změřen tvar Titanu.
„Co máme k dispozici, jsou první absolutní měření, která ukazují, že Titan nemá přesný tvar koule – jeho zploštělý tvar nejlépe vystihuje podoba vejce,“ říká vedoucí studie Howard Zebker (Stanford University). Při porovnání s ideální koulí je Titan zploštělý na pólech, kde jeho povrch leží asi o 700 m níže než na rovníku (polární průměr je menší než rovníkový). Titan, který neustále přivrací k planetě Saturn pouze jednu svoji polokouli, je gravitací Saturnu „natahován“ směrem k planetě, v důsledku čehož vzniká „vyboulenina“ rovníkového průměru Titanu asi o 400 m.
„Stěhovavý“ měsíc
Zploštění Titanu je mnohem větší, než se očekávalo. To může signalizovat, že se v dřívějších dobách nacházel blíže k planetě Saturn. Když se Titan nacházel blíže, také rychleji obíhal, a také mohl rychleji rotovat kolem své osy, přičemž mohl přivracet k planetě jednu svoji polokouli jako v současné době.
Oběh po dráze, která by se nacházela o 23 % blíže k planetě než dnes, by vysvětloval velké zploštění pólů a vybouleninu na rovníku. Avšak vědecký tým Howarda Zebkera si není jist tím, co by mohlo způsobit vzdalování Titanu od planety Saturn.
Zploštění Titanu v oblasti pólů bylo zřejmě způsobeno navrhovaným vysvětlením, tj. podpovrchovým oceánem: vždyť přece jezera kapalných uhlovodíků na Titanu – tvořená kapalným etanem a pravděpodobně také kapalným metanem – byla objevena pouze v polárních oblastech měsíce.
Záhada metanu
V této představě dává smysl to, že se jezera objevují především v polárních oblastech, doplňuje Stephen Clifford (Planetary Institute, Houston, Texas), který není členem výzkumného týmu.
„Existuje zde možnost pro prosáknutí kapalin na povrch pevného tělesa právě v oblasti pólů,“ říká Stephen Clifford. Avšak také dodává, že nemůžeme zatím vyloučit ani jiné možnosti vysvětlení; například že v důsledku povětrnostních podmínek vzniká v oblastech pólů mnohem více uhlovodíkových dešťů než v jiných oblastech.
Pokud Titan ukrývá velké rezervoáry metanu a etanu pod svým ledovým povrchem, mohlo by to vysvětlovat, proč je metan tak hojně zastoupen v jeho atmosféře. Chemické reakce by měly již dávno přeměnit atmosférický metan na etan, ledaže by byl doplňován ze zdrojů mnohem větších než jsou samotná pozorovaná jezera.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn16894-titans-squashed-shape-hints-at-soggy-interior.html
autor: František Martinek