V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Saturnův měsíc Titan nemá kupodivu sférický tvar, což může podle nových studií ukazovat na obrovské množství kapalného metanu, ukrytého pod jeho povrchem.
Titan má průměr 5 150 km. Je tedy větší než Merkur a jen nepatrně menší než Ganymed – měsíc planety Jupiter, největší měsíc ve Sluneční soustavě vůbec.
Na základě zaregistrovaných odražených rádiových signálů, vyslaných radarem na sondě Cassini směrem k povrchu měsíce, které bez problémů pronikají silnou vrstvou smogu, skrz kterou nelze ve viditelném světle pozorovat povrch měsíce, byl poprvé změřen tvar Titanu.
„Co máme k dispozici, jsou první absolutní měření, která ukazují, že Titan nemá přesný tvar koule – jeho zploštělý tvar nejlépe vystihuje podoba vejce,“ říká vedoucí studie Howard Zebker (Stanford University). Při porovnání s ideální koulí je Titan zploštělý na pólech, kde jeho povrch leží asi o 700 m níže než na rovníku (polární průměr je menší než rovníkový). Titan, který neustále přivrací k planetě Saturn pouze jednu svoji polokouli, je gravitací Saturnu „natahován“ směrem k planetě, v důsledku čehož vzniká „vyboulenina“ rovníkového průměru Titanu asi o 400 m.
„Stěhovavý“ měsíc
Zploštění Titanu je mnohem větší, než se očekávalo. To může signalizovat, že se v dřívějších dobách nacházel blíže k planetě Saturn. Když se Titan nacházel blíže, také rychleji obíhal, a také mohl rychleji rotovat kolem své osy, přičemž mohl přivracet k planetě jednu svoji polokouli jako v současné době.
Oběh po dráze, která by se nacházela o 23 % blíže k planetě než dnes, by vysvětloval velké zploštění pólů a vybouleninu na rovníku. Avšak vědecký tým Howarda Zebkera si není jist tím, co by mohlo způsobit vzdalování Titanu od planety Saturn.
Zploštění Titanu v oblasti pólů bylo zřejmě způsobeno navrhovaným vysvětlením, tj. podpovrchovým oceánem: vždyť přece jezera kapalných uhlovodíků na Titanu – tvořená kapalným etanem a pravděpodobně také kapalným metanem – byla objevena pouze v polárních oblastech měsíce.
Záhada metanu
V této představě dává smysl to, že se jezera objevují především v polárních oblastech, doplňuje Stephen Clifford (Planetary Institute, Houston, Texas), který není členem výzkumného týmu.
„Existuje zde možnost pro prosáknutí kapalin na povrch pevného tělesa právě v oblasti pólů,“ říká Stephen Clifford. Avšak také dodává, že nemůžeme zatím vyloučit ani jiné možnosti vysvětlení; například že v důsledku povětrnostních podmínek vzniká v oblastech pólů mnohem více uhlovodíkových dešťů než v jiných oblastech.
Pokud Titan ukrývá velké rezervoáry metanu a etanu pod svým ledovým povrchem, mohlo by to vysvětlovat, proč je metan tak hojně zastoupen v jeho atmosféře. Chemické reakce by měly již dávno přeměnit atmosférický metan na etan, ledaže by byl doplňován ze zdrojů mnohem větších než jsou samotná pozorovaná jezera.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn16894-titans-squashed-shape-hints-at-soggy-interior.html
autor: František Martinek