Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Obří bouře v atmosféře planety Jupiter – Velká rudá skvrna (Great Red Spot, GRS) – byla kdysi tak velká, že by se do ní vešly téměř tři zeměkoule. Avšak nejnovější měření, která uskutečnil Hubblův kosmický dalekohled HST, odhalila, že největší bouře ve Sluneční soustavě výrazně zmenšuje svoje rozměry.
Rudá skvrna, která existuje přinejmenším stovky let, je jedinou, jejíž rozměry jsou srovnatelné se Zemí. Co se s ní však nyní děje?
Jednou z možností je, že nějaká neznámá aktivita v atmosféře planety může odčerpávat energii a oslabovat tuto bouři, čímž způsobuje její zmenšování. Snímky Velké rudé skvrny byly pomocí HST pořízeny v letech 1995, 2009 a 2014.
Charakteristický útvar v atmosféře planety Jupiter, Velká rudá skvrna – představující otáčející se anticyklonální bouři větší než Země – se zmenšila na nejmenší rozměr zaznamenaný při dosavadních měřeních. Astronomové sledují její zmenšování od 30. let minulého století.
„Nedávná pozorování pomocí HST potvrdila, že Velká rudá skvrna (GRS) má nyní průměr zhruba 16 500 km, což je nejmenší velikost, jaká kdy byla u tohoto útvaru v atmosféře Jupitera naměřena,“ říká Amy Simon (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). Historická pozorování z 19. století uvádějí průměr GRS více než 40 800 km (větší rozměr elipsy). Sondy Voyager 1 a 2 (NASA), které kolem Jupitera prolétly v roce 1979, určily větší rozměr Velké rudé skvrny na 23 300 km.
Pro porovnání: na snímcích z HST, které byly pořízeny v roce 1995, má skvrna rozměr 20 950 km a na snímcích z roku 2009 se průměr skvrny zmenšil na 17 900 km.
Amatérská pozorování odhalila počínaje rokem 2012 nápadné zvýšení tempa zmenšování skvrny. Průměr Velké rudé skvrny GRS nyní klesá téměř o 930 kilometrů za rok. Tvar rudé skvrny se postupně mění z protáhlé elipsy na téměř kruhový. Příčina jejího smršťování zatím nebyla uspokojivě vysvětlena.
„Z našich nových pozorování je zřejmé, že velmi malé víry jsou pohlcovány velkou bouří,“ říká Amy Simon. „Předpokládáme, že za urychlování změn může být zodpovědná měnící se vnitřní dynamika a energie Velké rudé skvrny.“ Skupina astronomů pod vedením Amy Simon plánuje studium pohybu malých vírů, a také dynamiky GRS za účelem zjištění, zda malé víry mohou zvyšovat či oslabovat energii rotujícího víru.
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2014/24/
autor: František Martinek