Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Rozloučení s měsícem Hyperion
06.06.2015
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004, prozkoumala řadu velkých i malých měsíců planety. Protože životnost sondy se chýlí ke konci (její činnost bude ukončena v září roku 2017), kolem některých měsíců prolétává již naposledy. Dne 31. května 2015 se přiblížila na své dráze k zajímavému měsíci Hyperion.
Tento velice zvláštní malý Saturnův měsíc má povrch s načervenalým odstínem. Má nezvykle nízkou hustotu a gravitaci na povrchu, a to díky své vysoké poréznosti (jako mycí houba nebo vosí hnízdo). Při srážkách s jinými menšími tělesy dochází spíše k jejich zanoření do povrchu než k vyvržení materiálu. Tomu odpovídá i pozorovaný vzhled povrchu tohoto měsíce – je pokryt četnými velmi hlubokými impaktními krátery. Když už došlo k vyvržení materiálu, ten díky nízké přitažlivosti unikl do okolního prostoru a již nespadl zpět na povrch satelitu.
Proto se podivné tvary mnoha kráterů na Hyperionu považují za výsledek impaktů, které povrchový materiál primárně stlačily a následně vyvrhly, místo typičtějších kruhových kráterů, které vznikají po kruhové rázové vlně, která explozivně přemisťuje povrchový materiál.
Okraje četných kráterů jsou světlé, z čehož vyplývá, že měsíc obsahuje velké množství vodního ledu. Protože dna kráterů jsou tmavší, absorbují více slunečního záření, zahřívají se, led sublimuje a krátery se dále prohlubují. Průměrná hustota měsíce Hyperion je méně než poloviční ve srovnání s hustotou vody. Je docela možné, že se v tomto případě nejedná o pevné těleso, ale o velkou „hromadu kamení a ledové tříště“.
Hyperion má nepravidelný tvar o rozměrech 410 x 260 x 220 km a kolem Saturnu obíhá ve vzdálenosti 1 481 100 km. Jeden oběh vykoná za 21 a čtvrt pozemského dne. Měsíc byl objeven v roce 1848.
Snímek v úvodu článku pořídila kosmická sonda Cassini 31. 5. 2015 ze vzdálenosti 60 000 km. Rozlišení snímku je 360 m na pixel. Sever je nahoře. Druhou fotografii sonda pořídila téhož dne ze vzdálenosti 38 000 km od měsíce Hyperion. Rozlišení snímku je 230 m na pixel.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5196 a http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5195
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies