Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004, prozkoumala řadu velkých i malých měsíců planety. Protože životnost sondy se chýlí ke konci (její činnost bude ukončena v září roku 2017), kolem některých měsíců prolétává již naposledy. Dne 31. května 2015 se přiblížila na své dráze k zajímavému měsíci Hyperion.
Tento velice zvláštní malý Saturnův měsíc má povrch s načervenalým odstínem. Má nezvykle nízkou hustotu a gravitaci na povrchu, a to díky své vysoké poréznosti (jako mycí houba nebo vosí hnízdo). Při srážkách s jinými menšími tělesy dochází spíše k jejich zanoření do povrchu než k vyvržení materiálu. Tomu odpovídá i pozorovaný vzhled povrchu tohoto měsíce – je pokryt četnými velmi hlubokými impaktními krátery. Když už došlo k vyvržení materiálu, ten díky nízké přitažlivosti unikl do okolního prostoru a již nespadl zpět na povrch satelitu.
Proto se podivné tvary mnoha kráterů na Hyperionu považují za výsledek impaktů, které povrchový materiál primárně stlačily a následně vyvrhly, místo typičtějších kruhových kráterů, které vznikají po kruhové rázové vlně, která explozivně přemisťuje povrchový materiál.
Okraje četných kráterů jsou světlé, z čehož vyplývá, že měsíc obsahuje velké množství vodního ledu. Protože dna kráterů jsou tmavší, absorbují více slunečního záření, zahřívají se, led sublimuje a krátery se dále prohlubují. Průměrná hustota měsíce Hyperion je méně než poloviční ve srovnání s hustotou vody. Je docela možné, že se v tomto případě nejedná o pevné těleso, ale o velkou „hromadu kamení a ledové tříště“.
Hyperion má nepravidelný tvar o rozměrech 410 x 260 x 220 km a kolem Saturnu obíhá ve vzdálenosti 1 481 100 km. Jeden oběh vykoná za 21 a čtvrt pozemského dne. Měsíc byl objeven v roce 1848.
Snímek v úvodu článku pořídila kosmická sonda Cassini 31. 5. 2015 ze vzdálenosti 60 000 km. Rozlišení snímku je 360 m na pixel. Sever je nahoře. Druhou fotografii sonda pořídila téhož dne ze vzdálenosti 38 000 km od měsíce Hyperion. Rozlišení snímku je 230 m na pixel.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5196 a http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5195
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí