Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Rozloučení s měsícem Hyperion
06.06.2015
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004, prozkoumala řadu velkých i malých měsíců planety. Protože životnost sondy se chýlí ke konci (její činnost bude ukončena v září roku 2017), kolem některých měsíců prolétává již naposledy. Dne 31. května 2015 se přiblížila na své dráze k zajímavému měsíci Hyperion.
Tento velice zvláštní malý Saturnův měsíc má povrch s načervenalým odstínem. Má nezvykle nízkou hustotu a gravitaci na povrchu, a to díky své vysoké poréznosti (jako mycí houba nebo vosí hnízdo). Při srážkách s jinými menšími tělesy dochází spíše k jejich zanoření do povrchu než k vyvržení materiálu. Tomu odpovídá i pozorovaný vzhled povrchu tohoto měsíce – je pokryt četnými velmi hlubokými impaktními krátery. Když už došlo k vyvržení materiálu, ten díky nízké přitažlivosti unikl do okolního prostoru a již nespadl zpět na povrch satelitu.
Proto se podivné tvary mnoha kráterů na Hyperionu považují za výsledek impaktů, které povrchový materiál primárně stlačily a následně vyvrhly, místo typičtějších kruhových kráterů, které vznikají po kruhové rázové vlně, která explozivně přemisťuje povrchový materiál.
Okraje četných kráterů jsou světlé, z čehož vyplývá, že měsíc obsahuje velké množství vodního ledu. Protože dna kráterů jsou tmavší, absorbují více slunečního záření, zahřívají se, led sublimuje a krátery se dále prohlubují. Průměrná hustota měsíce Hyperion je méně než poloviční ve srovnání s hustotou vody. Je docela možné, že se v tomto případě nejedná o pevné těleso, ale o velkou „hromadu kamení a ledové tříště“.
Hyperion má nepravidelný tvar o rozměrech 410 x 260 x 220 km a kolem Saturnu obíhá ve vzdálenosti 1 481 100 km. Jeden oběh vykoná za 21 a čtvrt pozemského dne. Měsíc byl objeven v roce 1848.
Snímek v úvodu článku pořídila kosmická sonda Cassini 31. 5. 2015 ze vzdálenosti 60 000 km. Rozlišení snímku je 360 m na pixel. Sever je nahoře. Druhou fotografii sonda pořídila téhož dne ze vzdálenosti 38 000 km od měsíce Hyperion. Rozlišení snímku je 230 m na pixel.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5196 a http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5195
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz