Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004, prozkoumala řadu velkých i malých měsíců planety. Protože životnost sondy se chýlí ke konci (její činnost bude ukončena v září roku 2017), kolem některých měsíců prolétává již naposledy. Dne 31. května 2015 se přiblížila na své dráze k zajímavému měsíci Hyperion.
Tento velice zvláštní malý Saturnův měsíc má povrch s načervenalým odstínem. Má nezvykle nízkou hustotu a gravitaci na povrchu, a to díky své vysoké poréznosti (jako mycí houba nebo vosí hnízdo). Při srážkách s jinými menšími tělesy dochází spíše k jejich zanoření do povrchu než k vyvržení materiálu. Tomu odpovídá i pozorovaný vzhled povrchu tohoto měsíce – je pokryt četnými velmi hlubokými impaktními krátery. Když už došlo k vyvržení materiálu, ten díky nízké přitažlivosti unikl do okolního prostoru a již nespadl zpět na povrch satelitu.
Proto se podivné tvary mnoha kráterů na Hyperionu považují za výsledek impaktů, které povrchový materiál primárně stlačily a následně vyvrhly, místo typičtějších kruhových kráterů, které vznikají po kruhové rázové vlně, která explozivně přemisťuje povrchový materiál.
Okraje četných kráterů jsou světlé, z čehož vyplývá, že měsíc obsahuje velké množství vodního ledu. Protože dna kráterů jsou tmavší, absorbují více slunečního záření, zahřívají se, led sublimuje a krátery se dále prohlubují. Průměrná hustota měsíce Hyperion je méně než poloviční ve srovnání s hustotou vody. Je docela možné, že se v tomto případě nejedná o pevné těleso, ale o velkou „hromadu kamení a ledové tříště“.
Hyperion má nepravidelný tvar o rozměrech 410 x 260 x 220 km a kolem Saturnu obíhá ve vzdálenosti 1 481 100 km. Jeden oběh vykoná za 21 a čtvrt pozemského dne. Měsíc byl objeven v roce 1848.
Snímek v úvodu článku pořídila kosmická sonda Cassini 31. 5. 2015 ze vzdálenosti 60 000 km. Rozlišení snímku je 360 m na pixel. Sever je nahoře. Druhou fotografii sonda pořídila téhož dne ze vzdálenosti 38 000 km od měsíce Hyperion. Rozlišení snímku je 230 m na pixel.
Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5196 a http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=5195
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí