Rozbité ledové světy vytvořily vnitřní měsíce a prstence Neptunu

Planeta Neptun má 16 známých měsíců, přičemž jeho největší měsíc, Triton, tvoří více než 99,5 procenta hmotnosti všech jeho satelitů. Neuvěřitelná velikost Tritonu vedla vědce k hypotéze, že se jedná o zachycený objekt pocházející z Kuiperova pásu, který po svém zachycení a následném eliptickém oběhu způsobil zmatek v původním měsíčním systému Neptunu. Dnes jsou některé zbytky těchto původních měsíců součástí prachových prstenců, které obíhají kolem Neptunu. Z čeho se ale tento původní měsíční systém skládal? Byly to ty samé malé světy, které pozorujeme dnes, nebo jsou to části toho, co kdysi bývalo mnohem větším tělesem?

Nyní by tým výzkumníků vedený institutem California Institute of Technology (Caltech) mohl být o krok blíže k vyřešení této hádanky, když zkoumal potenciální původ Neptunových prstenců a tří jeho menších měsíců: Protea, Larissy a Galatey, jejichž průměry jsou asi 420 km, 194 km a 175 km. Pro kontext, průměr Tritonu je asi 2 705 kilometrů. Výsledky této studie byly nedávno publikovány v časopise Science Advances a mají potenciál pomoci vědcům lépe pochopit původ nejen Neptunových měsíců, ale i dalších měsíců vnější Sluneční soustavy.

Pomocí přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec) na palubě vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vědci zjistili, že všechny tři měsíce a prstence neobsahují vodní led. To je v kontrastu s objekty vnější Sluneční soustavy vzhledem k jejich obrovské vzdálenosti od Slunce, což naznačuje jiný potenciální původ. Kromě toho byly u dvou měsíců (Larissa a Galatea) a prstenců identifikovány jílovité minerály bohaté na vodu s hořčíkem, což také naznačuje jiný původ.

Nakonec vědci dospěli k závěru, že všechny tři měsíce a prstence vznikly jako nitra větších měsíců a možná i trpasličí planety, které byly roztrhány, když byl Triton před dávnými časy zachycen Neptunem. Tento materiál se následně shluknul (při tzv. akreci) a vytvořil dnešní měsíce a prstence. Tým také dospěl k závěru, že skutečnost, že Proteus neobsahuje na vodu bohaté jílovité minerály s hořčíkem, naznačuje, že malý měsíc se vytvořil z jiné části disku.

„Pokud by Neptun kdysi měl soustavu měsíců, které by vypadaly podobně jako ty, které dnes vidíme u Uranu, očekáváme, že by byly zcela zničeny procesem zachycení Tritonu,“ řekl Ryleigh Davis, který v roce 2026 dokončil doktorát na Caltechu a je hlavním autorem studie. „Toto je vzrušující nový důkaz, že se u Neptunu stalo něco katastrofického, co zcela zničilo jeho původní satelity, a my vidíme otisky prstů, které tento proces zanechal.“

Neptun byl objeven v září 1846 a Triton jen o měsíc později. Poté trvalo více než 100 let, než byl objeven další měsíc, kterým byla v roce 1949 Nereida. Následovala Larissa v roce 1981, jejíž objev potvrdila sonda NASA Voyager 2 během svého historického průletu v roce 1989. Během téhož průletu Voyager objevil dalších pět měsíců (Naiad, Thalassa, Despina, Galatea a Proteus), ale oficiální záznamy uvádějí, že sonda s potvrzením Larissy objevila šest nových měsíců. Rok 2002 znamenal další skok v objevování nových Neptunových měsíců, protože bylo objeveno dalších pět měsíců (Halimede, Sao, Laomedeia, Neso a S/2002 N 5). Měsíc Psamathe byl objeven v roce 2003, následovaný Hippocampem v roce 2013 a nakonec S/2021 N 1 v roce 2021.

Jaké nové poznatky o historii Neptunových měsíců vědci získají v nadcházejících letech a desetiletích? Čas ukáže.

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/smashed-ice-worlds-formed-neptunes-inner-moons-and-rings

autor: František Martinek