Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
První snímky planetky (2867) Steins, předané na Zemi evropskou sondou Rosetta, byly pořízeny přístroji OSIRIS a VIRTIS na palubě sondy. „Planetka vypadá jako nebeský diamant,“ říká Uwe Keller, hlavní vědecký pracovník týmu pro kameru OSIRIS z Max Planck Institut Für Sonnensystemforschung, Lindau.
Na fotografiích planetky je vidět několik malých kráterů a dva velké, z nichž jeden má průměr 2 km a je „usazen“ v horní části tělesa. Vysoký počet kráterů na malém objektu naznačuje, že planetka musí být relativně velmi stará.
Rita Schulz, vědecká pracovnice projektu Rosetta, upozorňuje: „Na fotografiích je vidět řetězec impaktních kráterů, které nutně musely vzniknout postupnými dopady menších těles při rotaci planetky. Toto bombardování mohlo být způsobeno proudem meteoroidů či úlomků jiné rozbité malé planetky.“
Pozorovaný řetězec se skládá ze 7 kráterů. K určení stáří planetky bylo provedeno sčítání kráterů na jejím povrchu (čím více kráterů, tím je povrch planetky starší). Doposud bylo napočítáno 23 kráterů různých průměrů (větší než 200 m). Řetězec kráterů je zřetelně viditelný na spodní trojici snímků planetky.
Na základě pořízených snímků se vědci pokusí pochopit, proč je planetka mimořádně jasná a jakou velikost mají zrníčka regolitu, která pokrývají povrch asteroidu Steins. Tyto informace jim pomohou odpovědět na otázku, jak planetka vznikla.
Rosetta prolétla kolem planetky Steins rychlostí 8,6 km/s ve vzdálenosti zhruba 800 km od jejího povrchu. Průměr planetky byl původně odhadován na 10 km. Hodnota průměru byla nadhodnocena vzhledem k vysoké odrazivosti povrchu planetky (albedo 0,35). Planetka Steins má nepravidelný tvar o rozměrech 5,9 krát 4,0 km. Výzkum planetky Steins se uskutečnil 5. září 2008.
Zdroj: http://www.esa.int/esaCP/SEMNMYO4KKF_index_0.html
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=43361
Související článek: Rosetta se připravuje na výzkum planetky.
autor: František Martinek