Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Výjimečným technologickým triumfem vyvrcholil dosavadní let kosmické sondy NASA, jejímž úkolem bylo dopravit na povrch planety Mars doposud největší pojízdnou laboratoř s názvem Curiosity. Zařízení o hmotnosti asi 900 kg a velikosti menšího automobilu bylo spuštěno na povrch planety dosud nevyzkoušenou metodou: na konci 7,5 m dlouhého lana uchyceného ve spodní části létajícího jeřábu na raketový pohon.
Zdrojem elektrické energie pojízdné laboratoře je radioizotopový termoelektrický generátor. Úspěšným přistáním byl zahájen vědecký výzkum rudé planety v rámci projektu, jehož finanční náklady se vyšplhaly na 2,5 miliardy dolarů.
Řídící centrum přijímalo telemetrii z kosmické sondy se zpožděním 13,8 minuty, protože je od Marsu dělila vzdálenost 248 miliónů km. Rádiový signál o úspěšném přistání byl zachycen v pondělí 6. 8. 2012 v 7:32 SELČ.
Cílové místo přistání uvnitř kráteru Gale se nachází v blízkosti vyvýšeniny o výšce více než 5 km z navrstvené horniny, která představuje stovky tisíc až desítky miliónů roků marťanské historie – zmrazených záznamů o měnících se podmínkách na povrchu Marsu a vývoji planety.
Telemetrie z průběhu přistávacího manévru roveru Curiosity byla na Zemi předávána prostřednictvím starší sondy Mars Odyssey (start 7. 4. 2001), nacházející se na oběžné dráze kolem Marsu. Technici v řídícím středisku tak mohli se zpožděním 13,8 minuty sledovat průběh přistávacího manévru.
Výzkum dna kráteru Gale a výstup po úbočí středového vrcholku Mount Sharp v průběhu příštích dvou let bude mít za úkol zjistit, zda na Marsu existovaly či stále ještě existují podmínky pro výskyt živých organismů a pátrat po sloučeninách uhlíku, základních stavebních blocích života, jak jej známe na Zemi.
Kosmická sonda Mars Science Laboratory, která měla za úkol dopravit pojízdnou laboratoř Curiosity na povrch Marsu, byla vypuštěna z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě dne 26. 11. 2011. Před vstupem do atmosféry Marsu došlo k oddělení laboratoře Curiosity chráněné aerodynamickým krytem od přeletového stupně.
Asi 75 sekund po vstupu sondy do atmosféry Marsu dosáhla teplota ochranného tepelného štítu maximální hodnoty asi 2 100 °C. Přistávací manévr proběhl úspěšně a laboratoř Curiosity přistála v plánované oblasti planety Mars ve 3 hodiny odpoledne místního času.
Evropská sonda Mars Express (start 2. 6. 2003) pořídila topografickou mapu kráteru Gale (průměr 154 km). Fialovou barvou je vyznačen nejníže položený terén. Laboratoř Curiosity měla přistát zhruba uprostřed „fialové“ oblasti.

Související článek: Curiosity brzy přistane na Marsu.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/mars/msl/120806landing/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí