Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Astronomové „naslouchali“ hvězdě s exoplanetou a nalezli místo jejího zrození.
Podrobné studium „vyzvánění“ hvězdy s exoplanetou ukázalo, že hvězda započala své putování ve hvězdokupě Hyády. K pozorování byl použit 3,6 metrový dalekohled ESO. Objev má dopad na pochopení procesu, jak vznikají planety a chápání dynamiky naší Galaxie.
Pozorovaná žlutooranžová hvězda Iota Horologii je od nás vzdálena 56 světelných let a nachází se v souhvězdí Horologium (Hodiny). Je členem tzv. „proudu Hyád“, který se skládá z hvězd, pohybujících se ve stejném směru. Již dříve astronomové při použití dalekohledů ESO ukázali, že okolo hvězdy obíhá planeta, která je dvakrát větší než náš Jupiter s oběžnou dobou 320 dní (ESO 12/99).
Dodneška však nebylo možné získat přesnou charakteristiku hvězdy a tím vystopovat její původ. Tým astronomů, vedený Sylvií Vauclair z univerzity v Toulose ve Francii využil k tomuto účelu metody astroseismologie. „Podobně jako geologové sledují při studiu Země seismické vlny a jejich průchod zemí, můžeme i my studovat zvukové vlny, procházející hvězdou. Hvězda je v jistém smyslu kulatým zvonem,“ říká Vauclair.
„Vyzvánění“ takového obřího hudebního nástroje k nám přináší spoustu informací o fyzikálních podmínkách, panujících v nitru hvězdy. K „poslouchání“ hudby astronomové použili to nejlepší, co měli k dispozici. Pozorování začalo v listopadu 2006, kdy byl do práce zapojen nejmodernější spektrometr světa HARPS, umístěný na La Silla na 3,6 metrovém dalekohledu.
Pozorování trvalo nepřetržitě osm nocí. V získaných datech lze rozpoznat celkem 26 tónů. Většina z nich odpovídá akustickým vlnám s periodou kmitu 6,5 minuty. Pomocí získaných dat si astronomové udělali přesný obrázek o hvězdě Iota Horologii. Má teplotu 6150 K, hmotnost 1,25 násobku hmotnosti Slunce a její stáří je 625 miliónů roků. Navíc se ve hvězdě nachází asi o 50 % více kovů než na Slunci. „Takovéto výsledky ukazují, ve spojení s tak dokonalým přístrojem jako je HARPS, sílu astroseismologie, říká Vauclair. „Rovněž nemůže být náhoda, že má Iota Horologii stejné zastoupení kovů a stáří, jako hvězdokupa Hyády.“
Otevřenou hvězdokupu Hyády můžeme nalézt na severní obloze v souhvězdí Taurus (Býk). Toto seskupení hvězd je od nás vzdáleno 151 světelných let a obsahuje hvězdy staré 625 miliónů roků. Hvězda Iota Horologii musela vzniknout uvnitř Hyád a potom se musela pomalu přesunout na současnou pozici na obloze. Nachází se dnes rovných 130 světelných let od svého rodiště. Výsledky pozorování vysvětlují, jak hvězdy putují po galaktických dálnicích Mléčné dráhy. Zároveň se tím vysvětluje, že množství kovů ve hvězdě má svůj původ v zárodečném prachoplynném oblaku a nikoliv v pohlcování planetárního materiálu. „Analogie k otázce, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice, tedy jestli má hvězda planety, protože je bohatá na kovy, nebo nejdříve okolo ní vznikly planety, které následně spolykala, je tak zodpovězena,“ dodává Vauclair.
Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-09-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-09-08.html
autor: Tomáš Mohler