Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


25.11.2018
Úspěšný projekt energetických úspor

V  roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.

22.11.2018
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR

Ve druhém listopadovém týdnu tohoto roku se Hvězdárna Valašské Meziříčí p. o. již potřetí připojila k celostátní akci Týden vědy a techniky Akademie Věd ČR. Téma letošního ročníku reflektovalo jak sto let vzniku naší republiky, tak i vývoj české vědy za toto období. Festival vědy a techniky se konal v týdnu od 5. do 10. listopadu v areálu hvězdárny. A co se u nás vlastě dělo?

25.09.2018
Letní putování vesmírem 2018

Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Putující hvězda

Putující hvězda

22.04.2008

ESO 009/08 tisková zpráva

Astronomové „naslouchali“ hvězdě s exoplanetou a nalezli místo jejího zrození.

Podrobné studium „vyzvánění“ hvězdy s exoplanetou ukázalo, že hvězda započala své putování ve hvězdokupě Hyády. K pozorování byl použit 3,6 metrový dalekohled ESO. Objev má dopad na pochopení procesu, jak vznikají planety a chápání dynamiky naší Galaxie.

Pozorovaná žlutooranžová hvězda Iota Horologii je od nás vzdálena 56 světelných let a nachází se v souhvězdí Horologium (Hodiny). Je členem tzv. „proudu Hyád“, který se skládá z hvězd, pohybujících se ve stejném směru. Již dříve astronomové při použití dalekohledů ESO ukázali, že okolo hvězdy obíhá planeta, která je dvakrát větší než náš Jupiter s oběžnou dobou 320 dní (ESO 12/99).

Dodneška však nebylo možné získat přesnou charakteristiku hvězdy a tím vystopovat její původ. Tým astronomů, vedený Sylvií Vauclair z univerzity v Toulose ve Francii využil k tomuto účelu metody astroseismologie. „Podobně jako geologové sledují při studiu Země seismické vlny a jejich průchod zemí, můžeme i my studovat zvukové vlny, procházející hvězdou. Hvězda je v jistém smyslu kulatým zvonem,“ říká Vauclair.

„Vyzvánění“ takového obřího hudebního nástroje k nám přináší spoustu informací o fyzikálních podmínkách, panujících v nitru hvězdy. K „poslouchání“ hudby astronomové použili to nejlepší, co měli k dispozici. Pozorování začalo v listopadu 2006, kdy byl do práce zapojen nejmodernější spektrometr světa HARPS, umístěný na La Silla na 3,6 metrovém dalekohledu.

Pozorování trvalo nepřetržitě osm nocí. V získaných datech lze rozpoznat celkem 26 tónů. Většina z nich odpovídá akustickým vlnám s periodou kmitu 6,5 minuty. Pomocí získaných dat si astronomové udělali přesný obrázek o hvězdě Iota Horologii. Má teplotu 6150 K, hmotnost 1,25 násobku hmotnosti Slunce a její stáří je 625 miliónů roků. Navíc se ve hvězdě nachází asi o 50 % více kovů než na Slunci. „Takovéto výsledky ukazují, ve spojení s tak dokonalým přístrojem jako je HARPS, sílu astroseismologie, říká Vauclair. „Rovněž nemůže být náhoda, že má Iota Horologii stejné zastoupení kovů a stáří, jako hvězdokupa Hyády.“

Otevřenou hvězdokupu Hyády můžeme nalézt na severní obloze v souhvězdí Taurus (Býk). Toto seskupení hvězd je od nás vzdáleno 151 světelných let a obsahuje hvězdy staré 625 miliónů roků. Hvězda Iota Horologii musela vzniknout uvnitř Hyád a potom se musela pomalu přesunout na současnou pozici na obloze. Nachází se dnes rovných 130 světelných let od svého rodiště. Výsledky pozorování vysvětlují, jak hvězdy putují po galaktických dálnicích Mléčné dráhy. Zároveň se tím vysvětluje, že množství kovů ve hvězdě má svůj původ v zárodečném prachoplynném oblaku a nikoliv v pohlcování planetárního materiálu. „Analogie k otázce, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice, tedy jestli má hvězda planety, protože je bohatá na kovy, nebo nejdříve okolo ní vznikly planety, které následně spolykala, je tak zodpovězena,“ dodává Vauclair.

 

Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-09-08.html

Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-09-08.html

autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje