Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, též označovaný jako NGC 6715), je další kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii. Její průměr se odhaduje na 150 světelných let. Objevil ji slavný astronom Charles Messier již v roce 1778. Objekt pojmenovaný Messier 54 je ve skutečnosti satelitní galaxií Mléčné dráhy, označovanou jako trpasličí eliptická galaxie v souhvězdí Střelce (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy).
Charles Messier neměl v té době ani tušení o významu svého objevu. Změnilo se to teprve o dvě století později, v roce 1994, kdy astronomové zjistili, že M 54 je součástí miniaturní galaxie v sousedství, a nepatří tedy do naší Galaxie. Současná měření naznačují, že trpasličí galaxie Sagittarius, a tudíž i její kulová hvězdokupa, je od Země vzdálena téměř 90 000 světelných roků – což více než 3krát převyšuje vzdálenost Sluneční soustavy od středu naší Galaxie.
Ironicky řečeno, přestože o této kulové hvězdokupě je známo, že se nachází mimo naši Galaxii, zcela jistě se v budoucnu stane její součástí. Silný gravitační vliv Galaxie vede k pozvolnému pohlcování trpasličí galaxie Sagittarius, která nakonec splyne s Mléčnou dráhou, čímž dojde k vytvoření jedné větší galaxie.
Publikovaný snímek je kompozicí vytvořenou kombinací snímků pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie vznikla kombinací snímků v oblasti viditelného světla a blízkého infračerveného záření. Délka expozice byla přibližně jednu hodinu. Rozměr snímku zachycuje úsek oblohy o úhlovém průměru 3,4 x 3,4 obloukové minuty.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/potw1145a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí