Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, též označovaný jako NGC 6715), je další kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii. Její průměr se odhaduje na 150 světelných let. Objevil ji slavný astronom Charles Messier již v roce 1778. Objekt pojmenovaný Messier 54 je ve skutečnosti satelitní galaxií Mléčné dráhy, označovanou jako trpasličí eliptická galaxie v souhvězdí Střelce (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy).
Charles Messier neměl v té době ani tušení o významu svého objevu. Změnilo se to teprve o dvě století později, v roce 1994, kdy astronomové zjistili, že M 54 je součástí miniaturní galaxie v sousedství, a nepatří tedy do naší Galaxie. Současná měření naznačují, že trpasličí galaxie Sagittarius, a tudíž i její kulová hvězdokupa, je od Země vzdálena téměř 90 000 světelných roků – což více než 3krát převyšuje vzdálenost Sluneční soustavy od středu naší Galaxie.
Ironicky řečeno, přestože o této kulové hvězdokupě je známo, že se nachází mimo naši Galaxii, zcela jistě se v budoucnu stane její součástí. Silný gravitační vliv Galaxie vede k pozvolnému pohlcování trpasličí galaxie Sagittarius, která nakonec splyne s Mléčnou dráhou, čímž dojde k vytvoření jedné větší galaxie.
Publikovaný snímek je kompozicí vytvořenou kombinací snímků pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie vznikla kombinací snímků v oblasti viditelného světla a blízkého infračerveného záření. Délka expozice byla přibližně jednu hodinu. Rozměr snímku zachycuje úsek oblohy o úhlovém průměru 3,4 x 3,4 obloukové minuty.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/potw1145a/
autor: František Martinek