Prstence u malé planetky Chariklo se vyvíjejí

Dva prstence obklopující malé těleso Chariklo, objevené v roce 2013, nyní vykazují známky změn ve své struktuře a průhlednosti. Tento objev, na němž se podíleli výzkumníci z Pařížské observatoře (PSL), CNRS a Sorbonnské univerzity, byl umožněn díky Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba (JWST). Výsledky jsou předmětem vědecké studie zveřejněné v časopise Science Advances dne 9. září 2026.

Chariklo se nachází ve vzdálenosti přibližně dvou miliard kilometrů od Země a řadí se mezi tzv. objekty typu Kentaur – skupinu malých těles ve vnější části Sluneční soustavy, jejichž dráhy leží mezi drahami obřích planet. S poloměrem kolem 125 km jde o největšího známého Kentaura.

V roce 2013 vedlo pozemské pozorování zákrytu hvězdy – tedy přechodu objektu Chariklo před vzdálenou hvězdou – k nečekanému objevu dvou úzkých prstenců kolem tohoto tělesa; šlo o objev, který měl zásadně změnit naše chápání malých těles ve Sluneční soustavě. Prstence se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 390 a 405 km od středu planetky Chariklo a jsou široké jen několik kilometrů.

Dne 18. října 2022 využil mezinárodní tým vědců pod vedením Andaluského institutu astrofyziky (IAA-CSIC) tuto techniku znovu, tentokrát však s využitím teleskopu JWST. Jednalo se o první zákryt hvězdy, který byl konkrétně naplánován a úspěšně pozorován pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Díky schopnosti pozorovat v blízké infračervené oblasti, a to až do vlnové délky přibližně 5 mikrometrů, umožnil JWST studium těchto prstenců na vlnových délkách, které byly dříve ze Země nedostupné.

Pozoruhodným rysem výsledků je, že polohy obou prstenců zůstávají v podstatě beze změny, avšak zdá se, že došlo ke změně jejich vlastností. Průhlednost vnitřního prstence C1R se nyní jeví přibližně o 50 % vyšší než dříve. Naproti tomu vnější prstenec C2R vykazuje mnohem slabší signál: jeho průhlednost se oproti roku 2017 zřejmě zvýšila asi o 60 %. Srovnání s předchozími zákryty odhaluje opačné změny u obou prstenců: prstenec C1R vykazuje silnější signál, zatímco C2R se jeví mnohem slabší.

Zdá se, že tyto změny nelze přičítat pouze tomu, že dalekohled JWST pozoroval jiné části prstenců. Spíše naznačují, že v systému skutečně probíhá vývoj. V případě prstence C2R by zvýšení průhlednosti mohl odrážet postupnou ztrátu materiálu, zatímco snížení průhlednosti u C1R by mohlo být důsledkem přílivu materiálu nebo toho, že srážky roztříštily větší částice na množství drobnějších zrn.

Toto nové pozorování představuje důležitý dílek skládačky týkající se původu, stability a vývoje prstenců planetky Chariklo.

Budoucí zákryty, zejména ve viditelném spektru, umožní zjistit, zda pozorované změny přetrvávají, a definitivně určit, zda představují časový vývoj, či zda jde o jevy závislé na vlnové délce.

Zdroj: https://observatoiredeparis.psl.eu/the-pocket-rings-of-the-small.html

autor: František Martinek