Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Dva prstence obklopující malé těleso Chariklo, objevené v roce 2013, nyní vykazují známky změn ve své struktuře a průhlednosti. Tento objev, na němž se podíleli výzkumníci z Pařížské observatoře (PSL), CNRS a Sorbonnské univerzity, byl umožněn díky Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba (JWST). Výsledky jsou předmětem vědecké studie zveřejněné v časopise Science Advances dne 9. září 2026.
Chariklo se nachází ve vzdálenosti přibližně dvou miliard kilometrů od Země a řadí se mezi tzv. objekty typu Kentaur – skupinu malých těles ve vnější části Sluneční soustavy, jejichž dráhy leží mezi drahami obřích planet. S poloměrem kolem 125 km jde o největšího známého Kentaura.
V roce 2013 vedlo pozemské pozorování zákrytu hvězdy – tedy přechodu objektu Chariklo před vzdálenou hvězdou – k nečekanému objevu dvou úzkých prstenců kolem tohoto tělesa; šlo o objev, který měl zásadně změnit naše chápání malých těles ve Sluneční soustavě. Prstence se nacházejí ve vzdálenosti přibližně 390 a 405 km od středu planetky Chariklo a jsou široké jen několik kilometrů.
Dne 18. října 2022 využil mezinárodní tým vědců pod vedením Andaluského institutu astrofyziky (IAA-CSIC) tuto techniku znovu, tentokrát však s využitím teleskopu JWST. Jednalo se o první zákryt hvězdy, který byl konkrétně naplánován a úspěšně pozorován pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Díky schopnosti pozorovat v blízké infračervené oblasti, a to až do vlnové délky přibližně 5 mikrometrů, umožnil JWST studium těchto prstenců na vlnových délkách, které byly dříve ze Země nedostupné.
Pozoruhodným rysem výsledků je, že polohy obou prstenců zůstávají v podstatě beze změny, avšak zdá se, že došlo ke změně jejich vlastností. Průhlednost vnitřního prstence C1R se nyní jeví přibližně o 50 % vyšší než dříve. Naproti tomu vnější prstenec C2R vykazuje mnohem slabší signál: jeho průhlednost se oproti roku 2017 zřejmě zvýšila asi o 60 %. Srovnání s předchozími zákryty odhaluje opačné změny u obou prstenců: prstenec C1R vykazuje silnější signál, zatímco C2R se jeví mnohem slabší.
Zdá se, že tyto změny nelze přičítat pouze tomu, že dalekohled JWST pozoroval jiné části prstenců. Spíše naznačují, že v systému skutečně probíhá vývoj. V případě prstence C2R by zvýšení průhlednosti mohl odrážet postupnou ztrátu materiálu, zatímco snížení průhlednosti u C1R by mohlo být důsledkem přílivu materiálu nebo toho, že srážky roztříštily větší částice na množství drobnějších zrn.
Toto nové pozorování představuje důležitý dílek skládačky týkající se původu, stability a vývoje prstenců planetky Chariklo.
Budoucí zákryty, zejména ve viditelném spektru, umožní zjistit, zda pozorované změny přetrvávají, a definitivně určit, zda představují časový vývoj, či zda jde o jevy závislé na vlnové délce.
Zdroj: https://observatoiredeparis.psl.eu/the-pocket-rings-of-the-small.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí