V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.

Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.
Surfaři vyhledávající na Zemi odlehlé a uzavřené lokality, by však neměli být příliš nadšení. Na základě matematického modelování a radarového snímkování jsou zdejší vlny pouze 1,5 cm vysoké a pohybují se rychlostí pouhých 0,7 m/s. K tomu musíme vzít v úvahu, že vlny se nacházejí na povrchu jezera kapalných uhlovodíků – především metanu – jehož teplota je pouhých -180 °C.
Planetologové zaznamenali, že tyto vlny na Titanu ukazují na existenci mnohem aktivnějšího prostředí, než bychom očekávali na studeném měsíci. Astronomové se domnívají, že změny ročních období na Titanu jsou zodpovědné za vznik tohoto vlnění, neboť zde nyní začíná 7 let trvající léto. Podmínky související se změnami ročních období na Titanu vytvářejí vítr, který způsobuje pozorované vlnění.
Toto vlnění je dalším důkazem aktivního počasí na Titanu, včetně již dříve pozorovaných písečných dun, říčních koryt a pobřežních linií. Avšak toto je první pozorování úkazu aktivního počasí, spíše než tomu je u ostatních jevů. Všechno dohromady ukazuje, že na Titanu je mnohem aktivnější a dynamičtější prostředí, než se doposud soudilo.
Popis obrázku: Levý obrázek je mozaika snímků Titanu, pořízených sondou Cassini v blízkém IR záření. Ve viditelném světle se jezera prozrazují odlesky světla. Vpravo je radarový snímek jezera Kraken Mare.
Uhlovodíková jezera na Titanu mohou být až 200 metrů hluboká a jsou soustředěna v oblasti kolem severního pólu. Jedno z těchto jezer obsahuje přibližně 9 000 kilometrů kubických kapalného metanu, což je zhruba 40krát více, než činí pozemské zásoby ropy a zemního plynu.
Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě hned po Jupiterově měsíci Ganymed. Oba měsíce jsou větší než planeta Merkur. Titan objevil v roce 1665 Christiaan Huygens.
Zdroj: http://www.universetoday.com/127670/surfing-on-titan-would-be-best-in-summer/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí