Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.
Surfaři vyhledávající na Zemi odlehlé a uzavřené lokality, by však neměli být příliš nadšení. Na základě matematického modelování a radarového snímkování jsou zdejší vlny pouze 1,5 cm vysoké a pohybují se rychlostí pouhých 0,7 m/s. K tomu musíme vzít v úvahu, že vlny se nacházejí na povrchu jezera kapalných uhlovodíků – především metanu – jehož teplota je pouhých -180 °C.
Planetologové zaznamenali, že tyto vlny na Titanu ukazují na existenci mnohem aktivnějšího prostředí, než bychom očekávali na studeném měsíci. Astronomové se domnívají, že změny ročních období na Titanu jsou zodpovědné za vznik tohoto vlnění, neboť zde nyní začíná 7 let trvající léto. Podmínky související se změnami ročních období na Titanu vytvářejí vítr, který způsobuje pozorované vlnění.
Toto vlnění je dalším důkazem aktivního počasí na Titanu, včetně již dříve pozorovaných písečných dun, říčních koryt a pobřežních linií. Avšak toto je první pozorování úkazu aktivního počasí, spíše než tomu je u ostatních jevů. Všechno dohromady ukazuje, že na Titanu je mnohem aktivnější a dynamičtější prostředí, než se doposud soudilo.
Popis obrázku: Levý obrázek je mozaika snímků Titanu, pořízených sondou Cassini v blízkém IR záření. Ve viditelném světle se jezera prozrazují odlesky světla. Vpravo je radarový snímek jezera Kraken Mare.
Uhlovodíková jezera na Titanu mohou být až 200 metrů hluboká a jsou soustředěna v oblasti kolem severního pólu. Jedno z těchto jezer obsahuje přibližně 9 000 kilometrů kubických kapalného metanu, což je zhruba 40krát více, než činí pozemské zásoby ropy a zemního plynu.
Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě hned po Jupiterově měsíci Ganymed. Oba měsíce jsou větší než planeta Merkur. Titan objevil v roce 1665 Christiaan Huygens.
Zdroj: http://www.universetoday.com/127670/surfing-on-titan-would-be-best-in-summer/
autor: František Martinek