Podezřelý klid na Slunci

Ano, už je tomu skutečně tak. Slunce je v posledním více než roce nebývale klidným tělesem, ačkoli se nám to na první pohled nezdá. Stále vychází a zapadá s pravidelností, na kterou jsou lidé v tomto období zvyklí. My ovšem nyní máme na mysli zcela jinou pravidelnost, na kterou jsou zvyklí především astronomové, kteří se pozorováním naší nejbližší hvězdy zabývají soustavně a dlouhodobě.

Slunce totiž, z doložených zdrojů, již po několik tisíciletí prochází poměrně pravidelným jedenáctiletým cyklem. Zmíněný cyklus se na první pohled projevuje nejvíce počtem a polohou slunečních skvrn. V maximu se jich na slunečním disku nachází velké množství ve dvou tzv. královských pásech, jen několik stupňů na sever i na jih od rovníku. Naopak v období minima se vyskytují časové úseky, kdy se na Slunci neobjeví byť jediná skvrna po dobu delší jak 100 dní v kuse. V současnosti se tedy Slunce nachází právě v minimu, které se ovšem oproti všem předpokladům astronomů již poněkud protáhlo a zatím marně čekáme na nějakou výraznější aktivitu.

Dlouhé období slunečního minima tak zavdává příležitost k nejrůznějším spekulacím, zda-li je s naším Sluncem vše v pořádku a zda máme mít o osud naší životadárné hvězdy obavy. Případně, nenastalo-li nějaké další Maunderovo či Spörerovo minimum.

Jiné zdroje hodnotí toto období ryze statisticky, přičemž z jejich závěrů vyplývá, že zatím nejde o nic jiného, než o běžnou statistickou odchylku, kterých se i v minulosti vyskytlo hned několik.

Nakonec nezbývá, než si počkat, čím nás Slunce překvapí, případně nepřekvapí. I na hvězdárně ve Valašském Meziříčí budeme při našich denních přehledových pozorováních Slunce čekat, co se bude dít dál.

autor: Tomáš Pečiva