Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Několik dní poté, co se indická vesmírná agentura ISRO stala první zemí, která přistála s kosmickou sondou poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce, v pondělí 28. srpna 2023 oznámila, že vypustí satelit k průzkumu Slunce. „Vypuštění sondy Aditya-L1, první vesmírné indické observatoře, která bude studovat Slunce, je naplánováno na 2. září 2023,“ uvedla Indian Space Research Organization (ISRO) na X, dříve známém jako Twitter.
Aditya, což v hindštině znamená „Slunce“, bude navedena na halo oběžnou dráhu v oblasti vesmíru označované jako Lagrangeův librační bod L1 soustavy Slunce-Země, asi 1,5 milionu kilometrů od Země, což poskytne sondě nepřetržitý nerušený výhled na Slunce. „To poskytne větší výhodu pozorování sluneční aktivity a jejího vlivu na kosmické počasí v reálném čase,“ řekl zástupce ISRO. Kosmická sonda ponese sedm přístrojů k pozorování vzdálených vrstev atmosféry Slunce – známých jako fotosféra a chromosféra – včetně použití elektromagnetických detektorů a detektorů částicového pole.
Mezi několika úkoly bude studovat spouštěče kosmického počasí včetně lepšího pochopení dynamiky slunečního větru. Zatímco NASA a Evropská vesmírná agentura (ESA) již dříve vypustily své sondy ke studiu Slunce, pro Indii to bude první taková mise. Start sondy je naplánován na 2. září 2023 z indického kosmodromu Sriharikota.
Bezpilotní sonda Chandrayaan-3 přistála na měsíčním povrchu minulý týden, čímž se Indie stala teprve čtvrtou zemí za Spojenými státy, Sovětským svazem a Čínou, která úspěšně přistála na Měsíci. To znamenalo poslední milník v indickém ambiciózním vesmírném programu, který vyvolal bouřlivé oslavy v nejlidnatější zemi světa.
Indie má poměrně nízkorozpočtový vesmírný program, který však od prvního vyslání sondy na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2008 značně narostl. Odborníci tvrdí, že Indie dokáže udržet nízké náklady kopírováním a adaptací stávajících technologií a díky množství vysoce kvalifikovaných inženýrů, kteří vydělávají zlomek mezd svých zahraničních protějšků.
V roce 2014 se Indie stala prvním asijským státem, který vyslal sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu, a na příští rok je plánováno zahájit třídenní misi s posádkou na oběžnou dráhu Země. Plánuje také společnou misi s Japonskem s cílem vyslání další sondy k Měsíci do roku 2025 a orbitální misi k Venuši během příštích dvou let.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-08-moon-india-eyes-sun.html a http://fullafterburner.weebly.com/next-gen-weapons/aditya-l1-indias-first-sun-mission
autor: František Martinek