Je již tradicí, že s odcházejícím létem se ohlédneme zpět a hodnotíme proběhlé události. K nim patří i astronomické tábory pro děti od 7 do 15 let věku, které na hvězdárně pořádáme desítky let. Letošní skladba táborů byla následující: v červenci pobytový astronomický tábor a v srpnu příměstský tábor.
Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 18. – 25. srpnem 2018, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo a sjelo celkem 16 účastníků praktika. Kromě několika zkušených pozorovatelů se objevily na této akci dvě novačky a osm nováčků. K tomu byl i přizpůsoben program praktika, kde prvotním úkolem bylo seznámit nové účastníky s technikou místní hvězdárny, kterou mohli využívat během pozorovacích nocí a zpracováním získaných dat. Kromě toho na praktikum přijelo několik účastníků se svou sestavou dalekohledů a jako snímací kamerou digitálními zrcadlovkami, aby se naučili tuto techniku využívat pro fotometrii proměnných hvězd.
V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.
Phoenix úspěšně přistál na Marsu
26.05.2008
Americká kosmická sonda Phoenix (start 4. 8. 2007) úspěšně přistála v noci z 25./26. května 2008 v blízkosti severní polární čepičky Marsu. Krátce po přistání vyslala na Zemi první snímky, zachycující vzhled terénu v blízkosti sondy, jejíž přistávací hmotnost je 350 kg (včetně 25 kg vědeckých přístrojů).
Sonda úspěšně provedla aerodynamické brždění odporem atmosféry, následoval sestup na padácích a v závěrečné fázi přistávacího manévru pracovaly brzdící raketové motory. Celý přistávací manévr trval zhruba 7 minut, během kterých byla rychlost sondy 20 400 km/h snížena na bezpečnou hodnotu pro uskutečnění měkkého přistání na třech přistávacích nohách.
Kosmická sonda Phoenix v ceně 420 miliónů dolarů má za úkol získat informace, které by pomohly vědcům odpovědět na otázku, zda v polárních oblastech Marsu existují podmínky příznivé pro přítomnost mikrobiálního života.
Po přistání sonda úspěšně rozvinula dva panely slunečních baterií kruhového tvaru, které budou veškerou aparaturu zásobovat potřebnou elektrickou energií. Výkon solárních panelů však bude postupně klesat se snižující se výškou Slunce nad obzorem, a také se zvyšujícím se stupněm zaprášení – pokrytím povrchu panelů usazeným prachem.
V první fázi výzkumů se sonda Phoenix bude věnovat především pořizování snímků povrchu v okolí místa přistání, odběru vzorků horniny a jejich následnému rozboru. V pozdějších fázích výzkumu se bude především věnovat sledování meteorologické situace na Marsu. Životnost sondy je plánována na 90 solů (marťanských dnů), může se však prodloužit až na 150 solů.
Připojený snímek zachycuje část okolí v místě přistání, tj v oblasti Vastitas Borealis (68° s.š., 234° v.d.). Terén zde je poměrně rovný, o čemž svědčí i fakt, že sonda přistála téměř ve vodorovné poloze, se sklonem asi čtvrt stupně. Barevné podání snímku se blíží skutečnému vzhledu povrchu. Fotografie byla pořízena přes dva filtry, propouštějící záření o vlnové délce 450 a 750 nm.
Další fotografie najdete na stránkách NASA na adrese zdroje článku nebo na stránkách projektu Phoenix http://phoenix.lpl.arizona.edu/gallery.php.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/main/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje