Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz

22.02.2019

Na jarní měsíce jsme pro děti z mateřských školek připravili program VELIKONOCE NA HVĚZDÁRNĚ. Společně přivítáme jaro, popovídáme si o velikonočních zvycích a symbolech, zjistíme, proč máme čtyři roční období, proč má Měsíc více tváří, jestli i v hlubokém vesmíru máme kuřátka, beránka a jiné velikonoční symboly.

25.11.2018

Úspěšný projekt energetických úspor

V roce 2017 byla provedena rekonstrukce (zateplení objektu a výměna výplní stavebních otvorů) provozně-technického objektu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o., který slouží jako zázemí hlavních objektů hvězdárny, jako odborná knihovna a studovna odborných pracovníků a stážistů.

22.11.2018

Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR

Ve druhém listopadovém týdnu tohoto roku se Hvězdárna Valašské Meziříčí p. o. již potřetí připojila k celostátní akci Týden vědy a techniky Akademie Věd ČR. Téma letošního ročníku reflektovalo jak sto let vzniku naší republiky, tak i vývoj české vědy za toto období. Festival vědy a techniky se konal v týdnu od 5. do 10. listopadu v areálu hvězdárny. A co se u nás vlastě dělo?

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Aktuální program

08.06.2019

Program pro rodiny s dětmi - Starověké experimenty

19.06.2019

Cíl: Měsíc!

28.06.2019

Čaj o jednadvacáté

05.-14.07.2019

Letní putování vesmírem 2019: astronomický tábor

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Perseidy aneb Slzy Svatého Vavřince

Perseidy aneb Slzy Svatého Vavřince

04.08.2014

Po roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12.-13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a 4h ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.

Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.

Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.

Radiant roje

Slzy svatého Vavřince

První záznamy o Perseidách pochází z Číny z roku 36 n.l., ve kterých je uvedeno, že během jedné noci bylo pozorováno více než 100 meteorů. Do 11. století se nachází četné odkazy v čínských, japonských a korejských záznamech, zatímco v období mezi 12.-19. století neexistují skoro žádné. Měsíc srpen nadlouho zůstal měsícem hojnosti meteorů, a to hlavně kolem 10. srpna, kdy každoročně probíhají oslavy svatého Vavřince. Proto se Perseidy někdy lidově nazývají „Slzy svatého Vavřince“.

Ten byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Byl však popraven, protože neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdalmu majetek. Raději ho rozdal chudým. Po této události prý padaly z nebe několik dní třpytivé slzy a proto vzniklo toto označení.

Novodobější historie a kometa Swift-Tuttle

Za objevitele Perseid je považován Adolphe Quetelet z Belgie, který v roce 1835 oznámil, že pozoroval spršku meteorů s aktivitou v srpnu, jež vycházela ze souhvězdí Persea.První pozorovatel, který však poskytl údaje o hodinových počtech byl o čtyři roky později byl E. Heis (Münster). Až o mnoho let později se ukázalo, že se jedná o meteory, jejichž mateřským tělesem je periodická kometa 109P/Swift-Tuttle. Na shodu dráhy Perseid s touto kometou jako první upozornil italský astronom Giovanni Schiaparelli.

Více radiantů

Analýza radiantů Perseid ukazuje jejich složitost. Hlavní radiant se nachází v blízkosti hvězdy eta Persei, ale aktivní jsou i jiné vedlejší radiany. Již v roce 1879 W.F.Denning (Anglie) poukázal na to, že zjistil další dva radianty z okolí hvězd chi a gamma Persei. Druhý jmenovaný radiant je nejaktivnějším sekundárním radiantem a zdá se, že byl často pozorován během dvacátého století , a to převážně teleskopickým pozorováním.

Celkový radiant meteorického roje Perseid (, tj. 17173 vícestaničních drah).Zdroj:EDMONd

Videopozorování meteorů a databáze EDMOND

Celkem je v databázi EDMOND 17173 drah Perseid, pro výpočet střední dráhy proudu Perseid je pak použito 8670 drah s kritériem podobnosti drah D´= 0,03 (Drummondovo kritérium). Geocentrická rychlost vg= 58,7+-0,8 km/s, velká poloosa a=10,6 AU, perihelium q=0,9 AU, excentricita e=0,9 a sklon střední dráhy i=112,9 stupně (retrográdní dráha). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol=139,5+-2,2 (12.8.) a radiant má polohu RA=47,3+-3,4 a DEC 57,8+-1,2.

8670 drah Perseid pro výpočet střední dráhy proudu, autor: Jakub Koukal

Na závěr

Výhodou tohoto roje je jeho aktivita v letních měsících, proto může tento roj pozorovat úplně každý a nemusí mít žádné zvláštní vybavení. Stačí se lehnout pod hvězdnou oblohu a koukat nahoru.

autor: Sylvie Gorková

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje