S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Výzkum odhaluje, že sopky Olympus Mons a Alba Mons na Marsu vykazují rysy podobné aktivním sopečným ostrovům Země, což pravděpodobně naznačuje minulou interakci lávy a kapalné vody. To podporuje hypotézu, že v severních nížinách Marsu mohl kdysi existovat obrovský oceán. Studium těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout pohled na klimatický vývoj Marsu. Představte si sopečný ostrov o velikosti Francie a přes 20 kilometrů vysoký. Taková krajina možná kdysi existovala na planetě Mars.
Nedávná práce vedená výzkumníkem CNRS, publikovaná v časopise Earth and Planetary Science Letters 24. července 2023 ukazuje, že obří sopka Olympus Mons na Marsu sdílí morfologické podobnosti s mnoha aktivními sopečnými ostrovy na Zemi. Vědci se domnívají, že jsou výsledkem kontaktu kapalné vody a lávy ze sopky.
Podobné útvary na severním úbočí vulkánu Alba Mons, který se nachází více než 1 500 km od Olympus Mons, také podporují myšlenku, že obrovský oceán kapalné vody kdysi zabíral severní nížiny rudé planety. Přesné datování těchto vulkanických hornin by mohlo poskytnout značné množství informací o klimatickém vývoji Marsu.
Olympus Mons je velká štítová sopka na planetě Mars. Je to nejvyšší sopka a největší štítová sopka ve Sluneční soustavě. Olympus Mons, stojící v impozantní výšce asi 22 kilometrů, je téměř třikrát vyšší než Mount Everest, což je nejvyšší hora na Zemi. Olympus Mons má průměr základny asi 600 kilometrů, což je srovnatelné s velikostí státu Arizona ve Spojených státech amerických.
Termín „štítová sopka“ se používá k popisu typu sopky, která má široké svahy vytvořené erupcí lávy s nízkou viskozitou, která může proudit na velkou vzdálenost, než se ochladí a ztvrdne. Taková sopka získala název podle své velikosti a tvaru, který připomíná štít válečníka.
Kaldera (kráter na vrcholu sopky) Olympus Mons je asi 80 kilometrů široká a skládá se ze šesti překrývajících se jam nebo kráterů vytvořených různými sopečnými událostmi. K těmto událostem došlo, když se magmatické komory pod povrchem vyprázdnily a půda nad nimi se zhroutila.
Olympus Mons se nachází v oblasti Tharsis Montes na Marsu, která je domovem několika dalších velkých sopek. Její stáří se odhaduje na asi 200 milionů let a důkazy z různých misí na Mars naznačují, že láva vytékala ze sopky ještě v relativně nedávné minulosti, geologicky řečeno – asi před 2 miliony let.
autor: František Martinek