Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Odlesk Slunce na hladině jezera na Titanu
23.12.2009
Na připojené fotografii je zachycen vůbec první odraz slunečního světla od povrchu jezera na Titanu, měsíci planety Saturn. Tento druh záblesku byl detekován pomocí vizuálního a infračerveného zobrazovacího spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini. Potvrzuje přítomnost kapaliny na severní polokouli měsíce, kde se nachází větší počet jezer, která jsou rovněž větších rozměrů v porovnání s jižní polokoulí Titanu.
Severní polokoule Titanu byla ponořena do tmy po dobu posledních 15 let. Slunce začalo tuto oblast znovu osvětlovat s nástupem jarní rovnodennosti v srpnu 2009. Přístroj VIMS byl schopen detekovat záblesk v důsledku měnících se geometrických parametrů – sluneční záření se odrazilo od hladiny jezera (vznikla obdoba známého „prasátka“) a sonda Cassini tento odlesk zaregistrovala při pohybu po oběžné dráze. Zamlžená atmosféra Titanu rozptyluje a absorbuje značnou část záření na různých vlnových délkách včetně velké části spektra viditelného světla. Avšak přístroj VIMS umožnil astronomům spatřit záblesk v oboru infračerveného záření, které je schopno proniknout skrz atmosféru Titanu. Snímek byl pořízen na vlnové délce 5 mikronů.
Porovnáním nového snímku se snímky v blízkém infračerveném záření a rovněž s radarovými snímky, které získala sonda Cassini v letech 2006 až 2008, byli astronomové schopni přiřadit odlesk světla k oblasti jižního pobřeží jezera s názvem Kraken Mare. Jeho rozloha pokrývá plochu přibližně 400 000 kilometrů čtverečních. Odlesk se objevil na povrchu jezera, v místě o souřadnicích 71° s. š. a 337° z. d.
Sonda Cassini tento záblesk světla zaregistrovala 8. července 2009, na svém 59. průletu kolem Titanu. V té době byla sonda vzdálena od povrchu měsíce zhruba 200 000 km. Pořízená fotografie zachycuje detaily o velikosti přibližně 100 km na 1 pixel. Zpracování obrazu bylo provedeno v German Aerospace Center (Berlín) a na University of Arizona (Tucson).
Titan, největší měsíc planety Saturn, upoutával pozornost vědců již dříve, protože se nejvíce podobá Zemi. Již před 20 lety astronomové předpokládali, že na studeném povrchu Titanu mohou existovat moře či jezera kapalných uhlovodíků. To z něj dělalo jediné planetární těleso kromě Země, mající na svém povrchu látky v kapalném stavu. Přestože data ze sondy Cassini nepotvrdila přítomnost rozlehlých moří, odhalila značný počet velkých jezer v okolí severního a jižního pólu měsíce.
„Tyto výsledky nám připomínají, jak jedinečný je Titan ve Sluneční soustavě,“ říká Ralf Jaumann, vědecký pracovník Německého aero-kosmického centra (DLR), který je členem týmu odborníků, pracujících s přístrojem VIMS.
Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA12481
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz