Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Plyn je základním materiálem, z kterého se zformovaly všechny galaxie. Vývoj galaxií je primárně procesem akrece atomárního plynu z mezigalaktického prostředí a jeho transformování do podoby hvězd. Pozorování a výzkum atomárního plynu uvnitř a v okolí galaxií je rozhodující pro studium vzniku galaxií a jejich vývojových modelů. Pozorování jemné struktury emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v případě atomárního vodíku na rádiových vlnách je nejpřímočařejší cestou k výzkumu atomárního plynu.
Nedávné obsáhlé mapování při pozorování emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v sousedství velmi dobře známé kompaktní skupiny galaxií Stephanův kvintet pomocí čínského radioteleskopu FAST (Five-hundred-meter Aperture Spherical Telescope), kdy vedoucím týmu byl Xu Cong, výzkumník z National Astronomical Observatories of the Chinese Academy of Sciences (NAOC), se podařilo odhalit velmi velké struktury atomárního plynu o délce zhruba 2 milióny světelných roků (tj. přibližně 20krát větší než průměr Mléčné dráhy.
Radioteleskop FAST je v současné době největší a nejcitlivější jednotlivou anténou na světě. Její 19svazkový přijímač v největším pásmu L napájí sadu detektorů pro pozorování na vlnové délce 21 centimetrů. Plné uvedení do provozu 19svazkového přijímače radioteleskopu FAST otevřelo nové okno v oblasti výzkumu atomárního plynu v kosmickém prostoru, zejména pro nízkohustotní difuzní plyn ze vzdálených galaxií.
„Toto je největší struktura atomárního plynu doposud objevená v okolí kupy galaxií,“ říká Xu Cong. Při pozorování bylo dosaženo vysoké citlivosti a úhlového rozlišení 4´, což v současné době umožňuje pozorování atomárního vodíku s největší citlivostí na emisní čáře 21 centimetrů s tímto úhlovým rozlišením.
Skupinu galaxií Stephanův kvintet objevil francouzský astronom Edouard Stephan v roce 1877. Nová pozorování ukázala, že velkorozměrový difuzní nízkohustotní plyn existuje daleko od centra kupy galaxií a je pravděpodobné, že plyn zde existoval i před jednou miliardou roků. Pozorování vybízejí současné teorie ke studiu galaktických kup a jejich vývoje, protože není jasné, jak nízkohustotní atomární plyn může přežívat ionizaci působením intergalaktického ultrafialového pozadí na tak dlouhé časové škále.
Objev byl nedávno publikován v časopise Nature.
Zdroj: https://scitechdaily.com/20-times-larger-than-the-milky-way-large-atomic-gas-structure-discovered/
autor: František Martinek