Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.
V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.
Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.
Několik tisíc kompaktních a hmotných kulových hvězdokup se zformovalo přibližně v průběhu poslední miliardy roků kolem NGC 1275, což je centrální galaxie v kupě galaxií v souhvězdí Persea. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Nature Astronomy. Kulové hvězdokupy jsou sférická uskupení několik tisíc až miliónů starých hvězd, gravitačně svázaných do jednotlivých uskupení o průměru 100 až 200 světelných roků.
Tyto hvězdné systémy jsou zpravidla nejstaršími známými objekty ve vesmíru a jsou to relikvie z raných etap vzniku galaxií. V největším počtu se vyskytují v okolí velmi hmotných eliptických galaxií a převážně se zdržují ve vnějších a málo zaplněných oblastech galaxií, v tzv. halo.
„Není zcela jasné, jak se uprostřed kupy galaxií mohla zformovat nejjasnější galaxie,“ říká profesor Thomas Broadhurst, astronom na University of Basque Country. „Skutečnost, že obsahuje tisíce starých kulových hvězdokup, může naznačovat vysvětlení.“
V nové studii profesor Broadhurst se svými spolupracovníky analyzoval fotografie galaxie NGC 1275, což je obří eliptická galaxie v centru kupy galaxií Perseus, pořízených pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST provozovaného NASA.
„Zjistili jsme, že tisíce nových kulových hvězdokup se zformovaly v průběhu poslední miliardy roků ze studeného plynu v obří galaxii nacházející se v centru kupy galaxií Perseus,“ říká profesor Broadhurst. „Nejmladší kulové hvězdokupy jsou navzájem těsně sdruženy, a proto se musely vytvořit ze spletité sítě vláken chladného plynu, který je roztažen do vnějších oblastí obří galaxie.“
Tato síť tvořená studeným plynem se sráží s horkým plynem, který naplňuje celou kupu galaxií v souhvězdí Persea. Ve skutečnosti se plyn koncentruje v centru, což mu dovoluje rychleji chladnout, a to vede k tvorbě kulových hvězdokup.
Jakmile se zformují tyto „nezletilé“ kulové hvězdokupy, tak nezůstávají uzamčené v síti tvořené filamety chladného plynu a doslova padají „dolů“ směrem k obří galaxii podobně jako kapky deště vypadávající z oblaků.
„Můžeme tak očekávat, že centrální galaxie v takovýchto kupách budou zvyšovat svoji jasnost s kosmickým věkem jako důsledek deště kulových hvězdokup vypadávajících z plynu, který je obklopuje,“ dodává Thomas Broadhurst.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/young-globular-clusters-perseus-clusters-central-galaxy-07748.html
autor: František Martinek