Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Několik tisíc kompaktních a hmotných kulových hvězdokup se zformovalo přibližně v průběhu poslední miliardy roků kolem NGC 1275, což je centrální galaxie v kupě galaxií v souhvězdí Persea. Vyplývá to z nového článku publikovaného v časopise Nature Astronomy. Kulové hvězdokupy jsou sférická uskupení několik tisíc až miliónů starých hvězd, gravitačně svázaných do jednotlivých uskupení o průměru 100 až 200 světelných roků.
Tyto hvězdné systémy jsou zpravidla nejstaršími známými objekty ve vesmíru a jsou to relikvie z raných etap vzniku galaxií. V největším počtu se vyskytují v okolí velmi hmotných eliptických galaxií a převážně se zdržují ve vnějších a málo zaplněných oblastech galaxií, v tzv. halo.
„Není zcela jasné, jak se uprostřed kupy galaxií mohla zformovat nejjasnější galaxie,“ říká profesor Thomas Broadhurst, astronom na University of Basque Country. „Skutečnost, že obsahuje tisíce starých kulových hvězdokup, může naznačovat vysvětlení.“
V nové studii profesor Broadhurst se svými spolupracovníky analyzoval fotografie galaxie NGC 1275, což je obří eliptická galaxie v centru kupy galaxií Perseus, pořízených pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubbleova vesmírného teleskopu HST provozovaného NASA.
„Zjistili jsme, že tisíce nových kulových hvězdokup se zformovaly v průběhu poslední miliardy roků ze studeného plynu v obří galaxii nacházející se v centru kupy galaxií Perseus,“ říká profesor Broadhurst. „Nejmladší kulové hvězdokupy jsou navzájem těsně sdruženy, a proto se musely vytvořit ze spletité sítě vláken chladného plynu, který je roztažen do vnějších oblastí obří galaxie.“
Tato síť tvořená studeným plynem se sráží s horkým plynem, který naplňuje celou kupu galaxií v souhvězdí Persea. Ve skutečnosti se plyn koncentruje v centru, což mu dovoluje rychleji chladnout, a to vede k tvorbě kulových hvězdokup.
Jakmile se zformují tyto „nezletilé“ kulové hvězdokupy, tak nezůstávají uzamčené v síti tvořené filamety chladného plynu a doslova padají „dolů“ směrem k obří galaxii podobně jako kapky deště vypadávající z oblaků.
„Můžeme tak očekávat, že centrální galaxie v takovýchto kupách budou zvyšovat svoji jasnost s kosmickým věkem jako důsledek deště kulových hvězdokup vypadávajících z plynu, který je obklopuje,“ dodává Thomas Broadhurst.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/young-globular-clusters-perseus-clusters-central-galaxy-07748.html
autor: František Martinek