Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Španělští a britští astronomové pravděpodobně objevili tzv. terestrickou (tj. kamennou, Zemi podobnou) planetu, obíhající kolem hvězdy GJ 436 v souhvězdí Lva. Nová planeta, která se nachází ve vzdálenosti 30 světelných let od Země, má hmotnost pouze 5krát vyšší než činí hmotnost Země. Jedná se o zatím nejmenší známou exoplanetu (tj. planetu mimo Sluneční soustavu). Jeden (bílý) den na nové planetě odpovídá třem pozemským týdnům.
Počítačové simulace naznačují, že exoplaneta s označením GJ 436c obíhá kolem mateřské hvězdy (GJ 436) jednou za 5,2 pozemského dne, přičemž kolem vlastní osy se otočí jednou za 4,2 pozemského dne. Pro porovnání Země oběhne jednou kolem Slunce za 365 dnů a kolem rotační osy se otočí jednou za 24 hodiny. Na Zemi odpovídá jeden den (doba mezi dvěma východy Slunce) téměř přesně jedné otočce Země kolem osy. Na nově objevené planetě v souhvězdí Lva nejsou tyto periody v souladu, avšak oběžná a rotační perioda jsou si velmi podobné. Z tohoto důvodu bílý den na nové planetě odpovídá čtyřem oběhům kolem mateřské hvězdy, což je zhruba 22 pozemských dnů. Bílý den na nové planetě je tedy delší než jeden „rok“.
Studie, publikovaná tento týden v časopise Astrophysical Journal, předpovídá přítomnost malé planety, ovlivňující vnitřní planetu (již objevenou), což vede ke změnám její dráhy. Dodatečná analýza archivních údajů o radiálních rychlostech také připouští změny, které jsou velmi přesně v souladu s provedenými simulacemi a odpovídají planetě v rezonanci s vnitřním tělesem, z čehož vyplývá, že na každé dva oběhy známé planety připadá jeden oběh nové planety. Na tomto místě je třeba dodat, že nová exoplaneta zatím nebyla pozorována, ale byla vypočítána na základě pozorovaných odchylek poloh dříve objevené planety. Podobná technika vedla před více než 100 roky k objevu planety Neptun ve Sluneční soustavě.
Ignasi Ribas (Spanish Research Council), hlavní autor studie, říká: „Bylo definitivně potvrzeno, že nová planeta je nejmenší známou exoplanetou. Jedná se o první exoplanetu, identifikovanou na základě poruch, projevujících se na pohybu další planety v této soustavě. Díky tomu otevírá studie novou možnost, která povede v blízké budoucnosti k objevu ještě menších planet s cílem eventuelního vypátrání světů více a více podobných Zemi.“
Dr. Jean-Philippe Beaulieu, hostující astrofyzik z University College London, říká: „Tohle je čtvrtá tzv. super-Země, která byla zatím objevena. Je to horké dvojče zmrzlé super-Země OGLE-2005-BLG-390lb, objevené metodou tzv. gravitační mikročočky před dvěma roky. Další dříve objevené exoplanety této třídy jsou dvě horké super-Země Gl 581b a Gl 876d, objevené na základě Dopplerova efektu.“
Dr. Giovanna Tinetti (University College London), která v poslední době vypočítala předpokládané vlastnosti nové exoplanety, říká: „Výpočty naznačují, že teplota na povrchu planety může kolísat mezi 127 až 427 °C, avšak na některých místech, například na pólech, může klesnout až na 77 °C. Bude to hodně záviset na typu atmosféry.“ Kolem mateřské hvězdy obíhá vypočtená planeta ve vzdálenosti 0,045 AU, tj. asi 6,7 miliónu km.
Většina z doposud známých exoplanet (k dnešnímu dni je jich katalogizováno 287) jsou plynní obři podobní planetě Jupiter, třebaže některé mají hmotnosti až 10krát vyšší. Exoplanety s hmotnostmi mezi 1 až 10 hmotnostmi Země jsou často označovány termínem super-Země. Současné modely předpovídají, že nová exoplaneta v souhvězdí Lva je planetou zemského typu a její průměr asi o 50 % převyšuje průměr Země.
Planeta obíhá kolem malého relativně chladného červeného trpaslíka GJ 436 spektrální třídy M2,5 o hmotnosti 0,452 hmotnosti Slunce. Průměr hvězdy je 0,464 průměru Slunce. Již v roce 2004 byla u této hvězdy objevena exoplaneta GJ 436b o hmotnosti 0,072 hmotnosti Jupiteru, jejíž poloměr dosahuje 0,38 poloměru planety Jupiter.
Zdroj: http://www.physorg.com/news126960070.html
autor: František Martinek