S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
NASA nedávno vybrala dva vědecké přístroje, které pomohou při výzkumu nitra planety Mars a při studiu řídké atmosféry planety Merkur. Projekty v celkové hodnotě 38 miliónů dolarů také přispějí k navázání nové spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou ESA.
„Vybrané přístroje umožní další rozšíření našich znalostí o zajímavých terestrických planetách,“ říká Jim Green, ředitel planetárního oddělení NASA ve Washingtonu. „Mezinárodní spolupráce zahájí novou kapitolu planetárního výzkumu a umožní výraznou spoluúčast mezinárodní vědecké společnosti na budoucím výzkumu pomocí automatických kosmických sond i pilotovaných kosmických lodí.“
Americký přístroj Lander Radio-Science na evropské sondě ExoMars (zkráceně LaRa) bude využívat pozemní radioteleskopy sítě NASA s názvem DSN (Deep Space Network) ke sledování evropské sondy ExoMars. Tato mise, jejíž start je naplánován na rok 2016, se bude skládat z přistávací části, která bude provádět výzkum Marsu v místě přistání a z pojízdné laboratoře, která se bude přemísťovat v okolí stacionární sondy a provádět odběr vzorků horniny k detailní analýze.
Data předávaná z přistávacího modulu na Zemi přes síť pozemních radioteleskopů DSN poskytnou vědcům údaje k analýze variací délky dne na Marsu a k určení sklonu rotační osy planety. Tato data poskytnou astronomům další možnosti při studiu vnitřní struktury rudé planety včetně určení velikosti jejího jádra. Když zkombinují tyto údaje s daty, která získají přístroje na přistávacím modulu na povrchu Marsu, bude možno rozhodnout, zda je jádro planety Mars stále ještě alespoň zčásti tekuté. Data bude směrem k Zemi vysílat malá anténa o průměru 80 mm a hmotnosti 100 gramů. Cena americké části projektu je přibližně 6,6 miliónu dolarů.
Druhý vybraný přístroj nese označení Strofio. Jedná se o unikátní hmotový spektrometr. Tento přístroj bude velmi přesně určovat hmotnosti atomů a molekul v okolí Merkuru, čímž umožní zjistit složení atmosféry planety. Přístroj tak bude studovat řídkou atmosféru, která je vytvářena z atomů a molekul vyražených z povrchu planety částicemi slunečního větru, což umožní nepřímo studovat složení povrchu planety Merkur.
Aparatura Strofio bude významnou součástí souboru vědeckých přístrojů, připravených Italskou kosmickou agenturou ISA, které budou instalovány na palubě kosmické sondy ESA s názvem BepiColombo. Její start je naplánován na srpen roku 2013. Mise se bude skládat ze dvou samostatných částí. Japonsko postaví sondu k výzkumu magnetického pole Merkuru. Povrch planety a její vnitřní struktury bude studovat evropská sonda. Obě sondy budou obíhat kolem planety po odlišných oběžných drahách. Cena americké části projektu je přibližně 31,8 miliónu dolarů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/home/hqnews/2009/may/HQ_C09_020_NASA_Salmon_Awards.html
autor: František Martinek