Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Sonda New Horizons prolétla kolem Pluta a jeho měsíců už téměř před rokem. Teprve nyní, v novém balíčku dat, došlo i na Plutův malý měsíc Nix. Nové data poskytují přesvědčivý důkaz o tom, že jeho povrch je pokryt vodním ledem, podobným tomu, co už nedávno sonda objevila na dalším z měsíců Pluta, Hydře. Tento nový výsledek poskytuje další indicie o vzniku satelitního systému Pluta.
Díky pozorování spektrálním přístrojem LEISA na palubě sondy sestavují vědci z týmu mise New Horizons podrobný obraz systému Pluta a jeho čtyř malých měsíců (Styx, Nix, Kerberos a Hydra). Toto pozorování bylo zachyceno 14. července 2015 ze vzdálenosti 60 000 kilometrů s rozlišením 3,7 kilometru na jeden pixel.
Hlubší spektrální čáry v grafu nahoře ukazují, že vodní led nacházející se na Nixu je poměrně hrubozrnný a velmi čistý. Tím pádem jsou absorpční pásma v naměřených spektrech na Nix hlubší. Křivka naměřená na měsíci Nix tudíž téměř kopíruje referenční křivku čistého ledu. Tvar a hloubka křivky vodního ledu závisí totiž na velikosti a čistotě ledových zrn na povrchu. Menší jemná zrna pak způsobí mělčí křivky.
Porovnání spekter měsíců Pluta (Charon, Nix a Hydra) s čistým vodním ledem. Zdroj: NASA/JHUAPL/SwRI.
„Malé satelity Pluta byly s největší pravděpodobností vytvořeny z oblaku trosek vzniklých při kolizi malé planetky do mladého Pluta,“ říká Hal Weaver z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel v Marylandu. Dále dodává: „ Logicky očekáváme, že všechny musí být tvořeny z podobného materiálu. Důkazy přítomnosti vodního ledu na povrchu všech tří satelitů tento scénář jen a jen potvrzují. I když nemáme zatím spektra dvou nejmenších družic, měsíců Styx a Kerberos, jejich vysoká odrazivost naznačuje, že jejich povrch tvoří pravděpodobně také vodní led."
Rozdíl v hloubce absorpčních pásem u měsíců Nix a Hydray viditelné v grafu však vyvolává také nové otázky. Vědecký tým si láme hlavu proč Nix a Hydra mají odlišnou ledovou strukturu, a to navzdory jejich podobné velikosti. Další záhada vyplývající z dat z průletu sondy kolem Pluta je proč odrazivost povrchu Hydry ve viditelném spektru je vyšší než u Nix – přičemž jeho povrch se zdá být ledovější, z čehož vyplývá i vyšší odrazivost v těchto vlnových délkách.
Porovnání měsíců Pluta. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institut.
Zdroj: http://phys.org/news/2016-06-contrast-pluto-icy-moons.html
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí