Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.


Podnik 80 dalekohledů kolem světa, který je součástí Mezinárodního roku astronomie 2009 a projektu 100 hodin astronomie, spočíval v celodenním internetovém vysílání z nejvyspělejších jak pozemských tak vesmírných dalekohledů světa. Nezapomenutelnost této jedinečné celosvětové přehlídky připomínají dosud nepublikované astronomické snímky, které vydala většina zúčastněných observatoří. Za ESO byly zveřejněny dva snímky galaxií, pořízené dalekohledy na La Silla a Paranalu.
První z nich zobrazuje nepravidelnou galaxii NGC 55, člena významné kupy galaxií v souhvězdí Sochaře na jižní obloze. Galaxie má průměr 70 000 světelných let. Je tedy o něco málo menší než naše Galaxie, ale tvarem připomíná spíše našeho galaktického souseda Velké Magellanovo mračno (LMC), které ovšem pozorujeme z jiného úhlu, než NGC 55. Po prostudování přibližně 20 planetárních mlhovin, byla vzdálenost galaxie stanovena na 7,5 miliónů světelných let. Astronomové také předpokládají, že galaxie může být gravitačně vázaná s krásnou spirální galaxií NGC 300 v sousedství. Dodejme, že planetární mlhoviny jsou pozůstatky po závěrečné fázi vývoje Slunci podobných hvězd.
Snímek NGC 55 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na 2,2 metrovém dalekohledu MPG/ESO na La Silla. Galaxie je zahalena do načervenalých mlhovin, za které jsou zodpovědné horké hmotné hvězdy. Rozsáhlejší mlhoviny jsou podobné například mlhovině Tarantule v LMC. Kvalitu snímku demonstruje jednak množství galaxií v pozadí, ale také velký počet hvězd, rozlišitelných v galaxii samotné.
Druhý snímek také zobrazuje galaxii náležící do skupiny Sochaře. NGC 7793 má divokou spirální strukturu zcela nepodobnou designově propracovaným spirálám, jaké známe například u naší Galaxie. Ze snímku je patrné, jak obtížně lze jednotlivá spirální ramena vůbec rozpoznat. I přesto lze vytušit celkovou rotaci galaxie. NGC 7793 se nachází dále, než výše zmíněná NGC 55, a to ve vzdálenosti 12,5 miliónů světelných let, má však poloviční rozměry.
NCG 7793 byla nasnímána jedním z tahounů observatoře Paranal, přístrojem FORS na dalekohledu VLT.
Poznámky:
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.
Kontakty:
ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí