Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu

Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu

05.03.2017

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Připomeňme si některé fotografie – v poslední době se sonda „podívala“ například na okolí severního pólu Saturnu.

Na úvod se seznámíme s fotografií v úvodu článku, která je staršího data. Rotující vír v oblasti severního pólu planety Saturn se podobá hluboké červené růži obřích rozměrů obklopené zeleným listím. Obrázek je počítačově upraven a vyobrazen ve falešných barvách. Průměr tohoto „oka“ dosahuje úctyhodných 2 000 kilometrů a oblačnost se zde pohybuje rychlostí zhruba 150 metrů za sekundu.

Snímek je jeden z prvních pohledů na severní pól Saturnu osvětlený Sluncem, pořízených kamerou na palubě sondy Cassini. Když sonda přilétla do soustavy Saturnu v roce 2004, na severní polokouli panovala zima a severní pól byl ponořen do tmy (panovala zde polární noc). Severní pól Saturnu byl naposled osvětlen v roce 1981, kdy jej vyfotografovala sonda Voyager 2; geometrie průletu však neumožňovala pořídit detailní snímky. Tudíž není známo, jak dlouho je bouře na severním pólu Saturnu aktivní.

Publikovaný snímek byl pořízen úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini 27. 11. 2012 při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření. Ve zhotovené kompozici je snímek na vlnových délkách kolem 890 nanometrů zobrazen modrou barvou, snímek na vlnových délkách kolem 728 nanometrů zobrazen zeleně a snímek na vlnové délce 752 nanometrů červeně. Červená barva představuje níže ležící oblaka a zelená naopak oblačnost vyšších pater.

Fotografii sonda pořídila ze vzdálenosti 419 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 2 kilometry/pixel.

Severní pól planety Saturn se nachází uprostřed dalšího pohledu na severní polokouli. Kolem něj krouží oblaka hnaná silnými větry vanoucími na planetě. Kromě družiny měsíců obíhá kolem Saturnu nespočet malých částic vytvářejících prstenec planety.

Ačkoliv se póly Saturnu nacházejí uprostřed těchto pohybů, ne všechno kolem nich obíhá po kružnicích. Některé ze systémů, tzv. jet-streamů, jako je útvar v podobě hexagonu dobře viditelný na snímku, mají zvlněné nerovnoměrné tvary. Rovněž měsíce obíhají po eliptických oběžných drahách, některé jsou docela odlišné od kružnice.

Snímek představuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 26° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 2. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření v okolí 890 nanometrů.

V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 996 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 60 kilometrů/pixel.

I na dalším snímku Slunce osvětluje oblast kolem severního pólu Saturnu. Celý severní region se doslova koupe ve slunečním světle. Polární vír ve tvaru hexagonu (šestiúhelníku) je plně osvětlen. Na snímku se planeta jeví tmavší v oblastech, kde se vrstva oblačnosti nachází níže, jako například oblast uvnitř již zmiňovaného hexagonu. Odborníci na atmosféru planety Saturn při vysvětlení jevu dávají přednost střídání ročních období a příznivé geometrii sondy při výzkumu severní polokoule Saturnu v době blížícího se letního slunovratu.

Snímek zachycuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 51° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 9. 9. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření v okolí 728 nanometrů.

V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 74 kilometry/pixel.

Turbulentní oblast nad regionem severního pólu planety Saturn zachycuje detailní snímek, který byl získán přibližně půl dne před prvním těsným průletem nad vnějším okrajem Saturnova hlavního prstence během předposlední fáze této úspěšné mise.

Pohled ukazuje část obřího víru ve tvaru šestiúhelníku (hexagonu) kolem severního pólu planety Saturn. Každá strana hexagonu je více než dvakrát větší než průměr Země. Bouře přibližně ve tvaru kruhu se nachází uprostřed šestiúhelníku, přesně na pólu planety.

Snímek byl pořízen 3. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini ze vzdálenosti 390 000 kilometrů od planety Saturn. Rozlišení originálního snímku je 23 kilometry/pixel.

Mise kosmické sondy Cassini byla realizována ve spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Italské kosmické agentury. Bezesporu se jedná o jeden z nejúspěšnějších programů výzkumu těles Sluneční soustavy.

Zdroj: https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7607/https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7573/, https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/7565/ a https://saturn.jpl.nasa.gov/resources/5804/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje