Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Na základě nového výzkumu byly publikovány první údaje o zemětřesení na rudé planetě o síle 4,7 magnitudy, ke kterému došlo začátkem roku 2022. Pozdě v pozemské noci 4. května nebo v solu 1222 na Marsu detekovala sonda NASA InSight zemětřesení na rudé planetě pomocí svého palubního seismometru SEIS. Dozvuky trvaly mnoho hodin. Podle nového výzkumu bylo marsotřesení nejméně pětkrát silnější než dřívější velké zemětřesení zaznamenané na planetě. Studie byla zveřejněna 14. prosince 2022 v časopise Geophysical Research Letters. Další výzkumné studie týkající se rekordního marsotřesení byly také představeny nedávno na podzimním setkání AGU v Chicagu.
Na úvodním obrázku je umělecká ilustrace přistávacího modulu InSight na Marsu. InSight je zkratka pro Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport. Sonda byla navržena tak, aby umožnila na rudé planetě její první důkladný výzkum od jejího vzniku před 4,5 miliardami let.
„Bylo to rozhodně největší marsotřesení, jaké jsme kdy viděli,“ řekl Taichi Kawamura, hlavní autor a planetolog z Institut de physique du globe de Paris, Francie. Kawamura je společně se spoluautorem a seismologem Johnem Clintonem ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu vedoucím mezinárodního týmu Marsquake service (MQS), který monitoruje a vyhodnocuje seismologická data zaznamenaná sondou InSight.
„Energie uvolněná tímto jediným marsotřesením je ekvivalentní kumulativní energii ze všech ostatních marsotřesení, která jsme dosud měli možnost sledovat, a přestože událost byla vzdálená přes 2 000 kilometrů, vlny zaznamenané na InSight byly tak velké, že téměř saturovaly náš seismometr,“ řekl John Clinton.
Seismologie na Marsu může vědcům poskytnout lepší představu o tom, co leží pod povrchem planety – včetně vody – a jak je strukturována její kůra a hluboké nitro. Stejně jako na Zemi se předpokládá, že k většině zjištěných marsotřesení dochází v důsledku poruch při pohybu hmoty.
Předchozí největší marsotřesení zaznamenané v srpnu 2021 (sol 976 na Marsu), mělo magnitudu 4,2, zatímco květnové zemětřesení mělo magnitudo 4,7. „Poprvé jsme byli schopni identifikovat povrchové vlny, pohybující se podél kůry a svrchního pláště, které několikrát obletěly planetu,“ poznamenal John Clinton. Vlny z rekordního zemětřesení trvaly asi 10 hodin, což je velmi dlouhá doba, vezmeme-li v úvahu, že dosavadní předchozí otřesy nepřesáhly hodinu.
Bylo to rovněž zvláštní, protože epicentrum bylo mimo oblast Cerberus Fossae, která je seismicky nejaktivnější oblastí na rudé planetě. Epicentrum zjevně nesouviselo se známými geologickými útvary, i když hluboké epicentrum mohlo souviset se skrytými útvary níže v kůře.
Marsotřesení se často dělí na dva různé typy – na ty s vysokofrekvenčními vlnami charakterizovanými rychlými, ale kratšími vibracemi, a na ty s nízkou frekvencí, kdy se povrch pohybuje pomalu, ale s větší amplitudou. Tato nedávná seismická událost je vzácná v tom, že vykazuje charakteristiky jak vysokofrekvenčních, tak nízkofrekvenčních otřesů. Další výzkum by mohl odhalit, že dříve zaznamenané nízko a vysokofrekvenční otřesy jsou pouze dva aspekty téže věci, řekl Taichi Kawamura.
Předpokládá se, že sonda InSight je blízko svého provozního konce, protože prach postupně pokrýval její solární panely a snižoval jejich výkon během čtyř let od jeho přistání v listopadu 2018. Na základě údajů získaných z tohoto zemětřesení byla tato mise mimořádně úspěšná.
Zdroj: https://scitechdaily.com/massive-marsquake-five-times-larger-than-previous-record-holder/
autor: František Martinek