Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vývoj nové generace přístrojového vybavení pro pozemní astronomii zaznamenal další úspěch, byl dokončen vývoj vysokorychlostní kamery, schopné pořídit 1500 snímků za sekundu a zároveň dostatečně citlivé pro snímání i velmi slabých objektů. První záběry získané nejrychlejší vysoce citlivou kamerou na světě vznikly díky spolupráci mezi ESO a francouzskými laboratořemi CNRS/INSU*. Podobné přístroje jsou klíčové pro novou generaci adaptivní optiky, určenou pozemním dalekohledům ESO/VLT.
„Pokud jde o schopnosti, nemá naše kamera ve světě konkurenci a umožní postoupit mílovými kroky vpřed v mnoha oblastech poznání vesmíru,“ říká Norbert Hubin, vedoucí oddělení adaptivní optiky ESO. OCam, jak se kamera nazývá, se stane součástí druhé generace zařízení SPHERE na VLT, jež bude nainstalováno v roce 2011 s cílem nasnímat obří exoplanety u blízkých hvězd.
Vysokorychlostní kamery jsou nezbytnou součástí moderní adaptivní optiky, jež se využívá u obřích pozemních dalekohledů. Pozemní pozorování je totiž znehodnocováno rozostřením sledovaného nebeského objektu turbulencemi v zemské atmosféře. Způsobuje mihotání hvězd, což sice potěší básníky, ale komplikuje práci astronomům.
Rozostření pomáhá potlačit systém adaptivní optiky. Snímky pořízené pozemními dalekohledy jsou tak stejně ostré, jako záběry z dalekohledů pracujících mimo naši atmosféru na oběžné dráze kolem Země. Adaptivní optika provádí v reálném čase korekce tvaru speciálního optického prvku, které jsou vypočteny na základě analýzy obrazových dat z vysokorychlostní kamery. V současné době probíhá korekce několik set krát za sekundu. Nová generace přístrojů umožní ještě vyšší frekvenci a to více jak tisíckrát za sekundu. Právě zde hraje OCam klíčovou roli.
„Kvalita adaptivní optiky silně závisí na rychlosti kamery a její citlivosti,“ říká Philippe Freautrier z francouzského LAOG a koordinátor celého projektu. „V zásadě jde však o dvě proti sobě stojící vlastnosti. Čím je kamera rychlejší, tím nižší má citlivost.“ Z tohoto důvodu potřebují klasické vysokorychlostní kamery "velmi silné nasvícení scény“, což samozřejmě nemůže být řešením u kamer používaných v astronomii.
OCam využívá čip CCD220, vyvinutý britskou společností e2v technologies, u kterého je výše zmíněný problém vyřešen. Čip umožňuje velmi krátké expoziční časy a zároveň je velice citlivý. Toho bylo možné dosáhnout díky výraznému snížení takzvaného vyčítacího šumu, který je omezující vlastností každého elektronického zařízení pro snímání obrazu. U kamery OCam je tento šum 10 krát nižší, než u současných přístrojů využívaných na VLT.
„Nová technologie umožní další generaci přístrojového vybavení na VLT pořizovat nejlepší možné snímky s nepřekonatelnou ostrostí,“ prohlašuje Jean-Luc Gach z francouzské Laboratoire d’Astrophysique de Marseille a vedoucí vývoje kamery.
„V současné době ESO plánuje vývoj detektorů pro adaptivní optiku připravovaného Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT) o průměru segmentového zrcadla 42 m, a to za účasti našich partnerů z oblasti výzkumu i průmyslu,“ říká Hubin.
Citlivé detektory byly vyrobeny ve Velké Británii, systém kontroly vyvinuli ve Francii, a to vše ve spolupráci s německými a španělskými odborníky. OCam je tedy produkt skutečné evropské spolupráce, který najde široké komerční využití.
Poznámky:
* Zkr. Centre National de la Recherche Scientifique/Institut National des Sciences de l'Univers
Další informace:
Zúčastněné francouzské laboratoře: Laboratoire d’Astrophysique de Marseille (LAM/INSU/CNRS, Université de Provence; Observatoire Astronomique de Marseille Provence), Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble (LAOG/INSU/CNRS, Université Joseph Fourier; Observatoire des Sciences de l’Univers de Grenoble) a Observatoire de Haute Provence (OHP/INSU/CNRS; Observatoire Astronomique de Marseille Provence).
OCam a CCD220 jsou výsledkem pětileté práce a byly financovány z prostředků Evropské komise, ESO a CNRS-INSU v rámci projektu OPTICON, který je součástí šestého rámcového programu vědeckého a technického rozvoje EU. Vývoj CCD220 zaštiťovalo ESO a probíhal v britské společnosti e2v technologies, jež je předním světovým výrobcem vědeckých snímačů. Další část prací v rámci projektu OPTICON vedla francouzská Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble. Kamera OCam byla sestavena týmem francouzských techniků z Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble a Observatoire de Haute Provence. S cílem zajistit úspěšné pokračování projektu byl v lednu 2009 zahájen nový projekt OPTICON v rámci sedmého rámcového programu vědeckého a technického rozvoje EU se stejnými partnery. Jeho úkolem bude vývoj ještě kvalitnějších detektorů určených pro práci s umělou laserovou hvězdou, což je nezbytný krok, nutný pro zajištění očekávané obrazové kvality budoucího teleskopu E-ELT.
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty:
Norbert Hubin, Mark Downing; ESO; Phone: +49 89 3200 6517, +49 89 3200 6389; E-mail: nhubin (at) eso.org, mdowning (at) eso.org.
Jean-Luc Gach; Laboratoire d’Astrophysique de Marseille (LAM), France; Phone: +33 4 95 04 41 19; E-mail: jean-juc.gach (at) oamp.fr.
Philippe Feautrier; Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble (LAOG), France; Phone: +33 4 76 63 59 81; E-mail: Philippe.Feautrier (at) obs.ujf-grenoble.fr.
ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org
Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler