Naše Slunce mohlo uniknout nebezpečnému středu Mléčné dráhy před miliardami let

Astronomové s využitím rozsáhlého katalogu hvězd podobných Slunci, který vytvořila mise Gaia agentury ESA, našli silné důkazy o tom, že naše domovská hvězda se zhruba před 4 až 6 miliardami let „rozptýlila“ spolu s tisíci svých protějšků. To nabízí nová vodítka k pochopení vzniku centrální příčky Mléčné dráhy.

„Zatímco archeologie na Zemi studuje lidskou minulost, galaktická archeologie sleduje rozsáhlou cestu hvězd a galaxií,“ řekl astronom Daisuke Taniguchi z Tokyo Metropolitan University a jeho kolegové. „Například víme, že naše Slunce se zrodilo asi před 4,6 miliardami let, o více než 10 000 světelných let blíže ke středu Mléčné dráhy než dnes. Studie složení hvězd tuto teorii podporují, ale pro vědce se to již dlouho jeví jako hádanka. Pozorování odhalila v našem galaktickém středu obrovskou strukturu – příčku, která vytváří korotační bariéru, což hvězdám ztěžuje únik tak daleko od středu Galaxie.“

Autoři si ve svém výzkumu kladli za cíl vytvořit rozsáhlý katalog dvojníků Slunce, hvězd, jejichž hvězdné parametry jsou velmi blízké parametrům naší hvězdy.

„Dvojníci Slunce jsou definováni jako hvězdy se stelárními parametry (tj. efektivní teplotou, povrchovou gravitací a metalicitou) velmi blízkými parametrům Slunce,“ uvedli astronomové. „Prováděním diferenciálních analýz mezi hvězdami s velmi podobnými hvězdnými parametry – v našem případě slunečními dvojníky – lze dosáhnout extrémně vysoké přesnosti při měření hvězdných parametrů a chemického zastoupení.“

Astronomové využili data shromážděná satelitem Gaia Evropské kosmické agentury ESA, což je ohromující pokladnice pozorování více než dvou miliard hvězd a dalších objektů. Vytvořili katalog 6 594 slunečních dvojníků, což je sbírka zhruba 30krát větší než u předchozích průzkumů.

Z tohoto obrovského seznamu byli schopni získat dosud nejpřesnější obraz o stáří těchto hvězd, přičemž pečlivě korigovali zkreslení výběru hvězd, které jsou snadněji viditelné.

Při pohledu na rozložení věku si všimli širokého vrcholu u hvězd starých přibližně 4 až 6 miliard let: to zahrnuje i naše Slunce a je to důkazem podobných hvězd podobného věku, které se nacházejí přibližně ve stejné vzdálenosti od středu naší Galaxie. To znamená, že naše Slunce se na své současné poloze nenachází náhodou, ale jako součást mnohem větší hvězdné migrace. Tento objev vrhá světlo nejen na povahu naší Sluneční soustavy, ale i na vývoj samotné Mléčné dráhy.

Korotační bariéra vytvořená strukturou příčky v galaktickém středu by takovou hromadnou událost neumožňovala. Situace se však mění, pokud se v té době teprve formovala. Věk dvojníků Slunce odhaluje nejen to, kdy k úniku hvězd došlo, ale i časové rozmezí, ve kterém se příčka vytvořila.

Střed Galaxie je pro vývoj života mnohem méně příznivým prostředím než vnější oblasti. Naše zjištění tak osvětlují klíčový faktor v tom, jak se Sluneční soustava a následně i naše planeta ocitly v oblasti Galaxie, kde se organismy mohly vyvíjet, dodávají astronomové.

Výsledky byly publikovány 12. března 2026 v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/sun-migration-14621.html a https://www.nao.ac.jp/en/news/science/2026/20260313-jasmine.html

autor: František Martinek