Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
NGC 602 je hvězdokupa, která se nachází na okraji Malého Magellanova mračna, jedné z nejbližších galaxií Mléčné dráhy. Tento snímek kombinuje rentgenové záření z družice Chandra a infračervená data z teleskopu James Webb (JWST). Tmavá prstencovitá struktura v datech JWST je tvořena hustými oblaky prachu. Rentgenové záření z družice Chandra ukazuje mladé, masivní hvězdy, které osvětlují oblaka prachu a vysílají vysokoenergetické světlo do mezihvězdného prostoru. Toto rentgenové záření je poháněno větry proudícími z mladých, masivních hvězd, které jsou roztroušeny po celé hvězdokupě.
Věnce odedávna symbolizují koloběh života, smrti a znovuzrození, a proto je obzvláště vhodné, aby astronomové studovali životní cyklus hvězd na místě připomínajícím obří sváteční věnec. Tímto místem je hvězdokupa NGC 602, která se nachází na okraji Malého Magellanova mračna, sousední galaxie Mléčné dráhy vzdálené asi 200 000 světelných let. Hvězdy v NGC 602 obsahují méně těžkých prvků než Slunce a většina hvězd v Mléčné dráze. Toto prostředí odráží podmínky ve vesmíru před miliardami let a umožňuje nahlédnout do počátků vzniku hvězd.
Tento nový snímek publikovaný v úvodu článku kombinuje data z rentgenové observatoře Chandra s dříve zveřejněným snímkem z vesmírného teleskopu Jamese Webba. Tmavý prstencovitý obrys věnce viditelný na datech z Webbova dalekohledu (znázorněný oranžovou, žlutou, zelenou a modrou barvou) je tvořen hustými oblaky vyplněnými prachem.
Naopak rentgenové záření z družice Chandra (červeně) ukazuje mladé, masivní hvězdy, které věnec osvětlují a vysílají vysokoenergetické světlo do mezihvězdného prostoru. Toto rentgenové záření je poháněno větry proudícími z mladých, masivních hvězd, které jsou rozesety po celé hvězdokupě. Rozšířený oblak v datech Chandry pravděpodobně pochází z překrývající se rentgenové záře tisíců mladých, málo hmotných hvězd ve hvězdokupě.
Kromě tohoto kosmického věnce je nyní k dispozici také nová verze „vánočního stromku“. Stejně jako NGC 602 je i NGC 2264 hvězdokupou mladých hvězd ve věku od jednoho do pěti milionů let (pro srovnání: Slunce je hvězda středního věku stará asi 5 miliard let, tedy zhruba 1000krát starší). Na tomto snímku hvězdokupy NGC 2264, která je mnohem blíže než NGC 602, a to ve vzdálenosti asi 2 500 světelných let od Země, byla data z rentgenového teleskopu Chandra (červená, zelená a modrá) zkombinována s optickými daty (zelená a bílá), která pořídil astrofotograf Michael Clow svým dalekohledem v Arizoně v listopadu 2024.
Program Chandra řídí Marshallovo středisko vesmírných letů NASA v Huntsville v Alabamě. Středisko Chandra X-ray Center při Smithsonian Astrophysical Observatory řídí vědecké operace z Cambridge v Massachusetts a letové operace z Burlingtonu v Massachusetts.
Zdroj: https://scitechdaily.com/nasa-reveals-cosmic-christmas-tree-and-celestial-wreath-illuminating-star-birth/ a https://www.nasa.gov/image-article/nasa-missions-spot-cosmic-wreath-displaying-stellar-circle-of-life/
autor: František Martinek