Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Milión zdrojů UV záření v sousedních galaxiích
01.10.2013
Astronomové z NASA a Pennsylvania State University využili astronomickou družici Swift k vytvoření nejpodrobnější mapy zobrazující rozložení zdrojů ultrafialového záření ve dvou sousedních galaxiích Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud – LMC) a Malé Magellanovo mračno (Small Magellanic Cloud – SMC).
„Použili jsme tisíce fotografií a vytvořili jsme z nich celkovou mozaiku rozložení hlavních útvarů v každé galaxii, vyplývajících z nejdetailnějšího průzkumu zdrojů ultrafialového záření v Magellanových mračnech,“ říká Stefan Immler, který navrhnul tento program a který byl vedoucím vědců z NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland.
Stefan Immler představil kompletní snímky Velkého Magellanova mračna (mozaika o velikosti 160 megapixelů) a Malého Magellanova mračna (mozaika o velikosti 57 megapixelů) na 222. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v městě Indianapolis v červnu letošního roku.
Nové snímky odhalily přibližně milión zdrojů ultrafialového záření ve Velkém Magellanově oblaku a zhruba 250 000 zdrojů v Malém Magellanově oblaku. Snímky vznikly na základě detekce ultrafialového záření o vlnových délkách 160 až 330 nanometrů, které je převážně pohlcováno zemskou atmosférou.
Celková mapa Velkého Magellanova oblaku byla složena z 2 200 jednotlivých záběrů pořízených dalekohledem Ultraviolet/Optical Telescope (UV/OT) na palubě družice Swift. Kumulovaná expozice k pořízení této mapy trvala 5,4 dne, úhlové rozlišení snímků je 2,5 obloukové vteřiny. Velké Magellanovo mračno má skutečný průměr 14 000 světelných roků a nachází se ve vzdálenosti 163 000 světelných let od Země.
Celková mapa Malého Magellanova oblaku byla sestavena z 656 jednotlivých snímků. Kumulovaná expozice trvala 1,8 dne. Průměr Malého Magellanova mračna je 7 000 světelných roků a od Země je vzdáleno 200 000 světelných let.
Zdroje UV záření ve Velkém a Malém Magellanově oblaku
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/swift/bursts/magellanic-uv.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje