Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Mezihvězdná kometa 2I/Borisov má neobvyklé složení

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov má neobvyklé složení

29.04.2020

Komety tráví většinu svého života ve velkých vzdálenostech od mateřských hvězd; během tohoto času zůstává složení jejich nitra relativně nezměněno. Pozorování komet mohou poskytnout přímý pohled na chemické složení, které získaly v průběhu svého zrodu v období formování planet. Na základě pozorování pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného teleskopu HST dva týmy astronomů zjistily, že plyny unikající z komety 2I/Borisov, první pozoruhodně aktivní mezihvězdné komety objevené ve Sluneční soustavě, obsahuje nezvykle vysoké množství oxidu uhelnatého.

To naznačuje, že kometa 2I/Borisov se mohla zformovat v okolí červeného trpaslíka, ačkoliv i jiné druhy hvězd přicházejí v úvahu; jinou možností je, že mezihvězdná kometa může být ve skutečnosti úlomek trpasličí exoplanety bohatý na oxid uhelnatý.

Kometu 2I/Borisov objevil 30. srpna 2019 Gennadij Borisov, astronom Krymské astrofyzikální observatoře v Nauchnij na Ukrajině. Později se ukázalo, že kometa obíhá po hyperbolické dráze, a tudíž má mezihvězdný původ, pravděpodobně ve směru ze souhvězdí Kasiopeia.

Tato kometa je druhým mezihvězdným objektem objeveným ve Sluneční soustavě a ukázalo se, že kometě podobná aktivita od doby, co byla objevena, ukazuje na sublimaci ledů. Její jasnost a poloha na obloze umožnila její pozorování po dobu několika měsíců.

Tato situace je velmi odlišná od prvně objeveného mezihvězdného objektu s označením ‘Oumuamua, který byl mnohem slabší a pro většinu observatoří byl pozorovatelný pouze po dobu několika týdnů. Navíc se ukázalo, že u něj nebyly detekovatelné žádné uvolněné plyny a prach.

Odplynování jádra 2I/Borisov dělá z komety těleso vhodné pro studium chemického složení těkavých látek původně uložených v kometárním jádru. „S mezihvězdnou kometou prolétající naší Sluneční soustavou jsme obdrželi vzorek planet obíhajících kolem jiné hvězdy než Slunce,“ říká John Noonan, vědecký pracovník Lunar and Planetary Laboratory na University of Arizona.

John Noonan se svými spolupracovníky použil Hubbleův teleskop k pozorování komety 2I/Borisov v období od 11. prosince 2019 do 3. ledna 2020. Nezávisle na tom vědecký tým, který vedl Martin Cordiner z NASA’s Goddard Space Flight Center studoval kometu ve dnech 15. a 16.prosince 2019 pomocí radioteleskopu ALMA. Výsledky pozorování ukázaly, že koncentrace oxidu uhelnatého u komety 2I/Borisov je 9× až 26× vyšší, než je jeho průměrné zastoupení u komet Sluneční soustavy.

Velké zásoby oxidu uhelnatého u komety 2I/Borisov naznačují, že pochází z regionu formování planet, který měl velmi odlišné chemické vlastnosti než protoplanetární disk, z kterého se zformovala tělesa Sluneční soustavy,“ říká Dennis Bodewits, astrofyzik na Auburn University, který vedl výzkumný tým pozorovatelů komety pomocí HST.

Led oxidu uhelnatého je velmi těkavý. Nepotřebuje mnoho slunečního záření k zahřátí a k jeho přeměně na plyn, který pak uniká z kometárního jádra. Tato aktivita oxidu uhelnatého se vyskytovala velmi daleko od Slunce, zhruba 17,7 miliardy kilometrů, což je více než dvojnásobek vzdálenosti Pluta. Naproti tomu voda zůstává v podobě ledu až do asi 320 miliónů kilometrů od Slunce, což je přibližně vzdálenost vnitřního okraje pásu asteroidů.

Nicméně měření komety 2I/Borisov pomocí HST ukazují, že nějaký led oxidu uhelnatého byl uzavřen uvnitř kometárního jádra, odhalený teprve když sluneční teplo odstranilo vrstvy vodního ledu.

Množství oxidu uhelnatého neklesalo podle očekávání tak, jak se kometa vzdalovala od Slunce. To znamená, že jsme viděli původní vrstvy komety, které skutečně odrážely, z čeho je toto těleso složeno,“ říká Dennis Bodewits.

Vysoký poměr oxidu uhelnatého vůči vodě naznačuje, že kometa 2I/Borisov k nám přilétla z velmi studené oblasti – studené jako oblast nazvaná Kuiperův pás, kde je trpasličí planeta Pluto v obdobném vztahu k našemu Slunci.

Tým vědců předpokládá, že kometa 2I/Borisov může mít původ u některé z nejpočetnějšího typu hvězd v Mléčné dráze: u červeného trpaslíka. „Takové hvězdy mají právě tak nízké teploty a svítivosti, že u nich mohou vznikat komety s takovým chemickým složením, jaké bylo objeveno u objektu 2I/Borisov,“ říká John Noonan.

Podle astronomů provádějících pozorování pomocí radioteleskopu ALMA může být kometa 2I/Borisov fragmentem trpasličí exoplanety, která obsahovala velké množství oxidu uhelnatého v podpovrchové oblasti, bez ohledu na typ hvězdy, odkud pochází. Jestliže dojde ke kolizi objektu s jiným tělesem, fragment bohatý na oxid uhelnatý může být nasměrován na cestu do kosmického prostoru.

Avšak 2I/Borisov se mohla zkrátka zformovat jako kometa s vysokým obsahem oxidu uhelnatého. Eventuálně mohla mít nezvykle silnou vnější vrstvu, která izolovala zmrzlé plyny jako kyanovodík a vodní páru. Jak se více těkavý oxid uhelnatý odpařoval či odplynoval, mohl se zdát mnohem hojnější než ostatní kometární plyny.

Neobvyklé vlastnosti komety 2I/Borisov mohou také naznačovat širší rozmanitost oxidu uhelnatého v kometách ve Sluneční soustavě, než  jsme si doposud mysleli.

Výsledky výzkumu byly publikovány ve dvou článcích v časopise Nature Astronomy.

Další data poskytla ultrafialová družice NASA s názvem Neil Gehrels Swift Observatory. Sledovala uvolňování vody z jádra komety 2I/Borisov. V maximu aktivity kometa uvolňovala 30 litrů vody za sekundu. Předpokládá se, že během průletu Sluneční soustavou kometa uvolní do okolního prostoru celkem zhruba 230 miliónů litrů vody.

Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/interstellar-comet-2i-borisov-unusual-chemical-composition-08345.html a https://phys.org/news/2020-04-swift-mission-tallied-interstellar-comet.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies