Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
V centru galaxie Centaurus A se nachází supermasivní černá díra, která se živí plynem a prachem, jež ji obklopuje, a z níž vylétají velké proudy vysokoenergetických částic a dalšího materiálu. Galaxie Centaurus A, která se nachází ve vzdálenosti 12 milionů světelných let, oslňuje na složeném snímku, na němž je vidět jeho supermasivní černá díra a rozsáhlé výtrysky, které vyzařuje a které jsou viditelné v rentgenovém i v optickém světle.
Nedávné studie využívající data z družic NASA Chandra a IXPE nabízejí nový pohled na vysokoenergetické jevy probíhající v této galaxii, které by mohly být způsobeny minulou galaktickou srážkou.
Supermasivní černé díry a tvorba výtrysků
Galaxie Centaurus A (Cen A) jasně září na tomto složeném snímku, který byl vytvořen na základě dat z několika observatoří. V jejím jádru se nachází supermasivní černá díra, která vtahuje okolní plyn a prach, zatímco jsou vyvrhovány silné výtrysky vysokoenergetických částic a další hmoty. Jeden z těchto výtrysků, viditelný v levé horní části snímku, se táhne přibližně 13 000 světelných let od černé díry. Viditelný je také výrazný prachový pruh, který se vine kolem středu galaxie a je pravděpodobně důsledkem srážky s menší galaxií před miliony let.
Barvy na obrázku představují různé zdroje dat. Modrá barva označuje rentgenové záření zachycené observatoří Chandra X-ray Observatory, oranžová barva ukazuje rentgenové záření zachycené rentgenovou observatoří Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE) a bílé a šedé plochy představují optické světlo pozorované Evropskou jižní observatoří ESO v Chile.
Nové poznatky z pokročilých observatoří
Galaxie Cen A je od vypuštění observatoře Chandra v roce 1999 předmětem rozsáhlého studia. Díky družici IXPE, která byla vypuštěn v roce 2021, mohou vědci pochopit tajemství tohoto objektu novým způsobem. IXPE se specializuje na zkoumání vlastnosti polarizovaného rentgenového světla, které souvisí s uspořádáním elektromagnetických vln. Toto specializované měření pomáhá vědcům studovat, jak se částice urychlují na vysoké energie a rychlosti – téměř rychlost světla – u extrémních kosmických objektů, jako je tento.
V galaxii Cen A se vědci pomocí IXPE snaží pochopit, co je příčinou rentgenového záření ve výtryscích. Vědci zatím u Cen A nezaznamenali polarizaci rentgenového záření, což naznačuje, že částice mnohem těžší než elektrony, například protony, rentgenové záření neprodukují. Další poznatky se dozvíme, až vědci budou analyzovat získaná data.
Cen A se nachází 12 milionů světelných let od Země v souhvězdí Kentaura a představuje pátou nejjasnější galaxii na obloze.
Zdroj: https://scitechdaily.com/centaurus-as-massive-13000-light-year-jet-captured-in-stunning-detail/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí