Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.
Publikovaná mozaika byla vytvořena na základě vyfotografovaných „pruhů“ povrchu pořízených při průletech nad polární čepičkou během 32 oběhů sondy kolem rudé planety uskutečněných mezi roky 2004 a 2010. Vyobrazená mozaika pokrývá oblast o ploše přibližně jednoho miliónu kilometrů čtverečních.
Ledová čepička má stálou polohu, avšak v zimním období – které nyní nastává počátkem roku 2017 – je teplota dostatečně nízká, a tak přibližně 30 % oxidu uhličitého z atmosféry planety Mars se vysráží v oblasti polární čepičky v podobě dodatečné sezónní vrstvy suchého ledu o tloušťce zhruba jednoho metru.
V průběhu teplejších letních měsíců se většina ledu z oxidu uhličitého přemění přímo na plyn a unikne do atmosféry, zanechávající za sebou na povrchu planety vrstvy vodního ledu. V postupném tvarování polární ledové čepičky hrají rovněž důležitou roli silné větry, vanoucí z vyvýšeného středu směrem k níže položeným okrajům a jsou ovlivňované působením Coriolisovy síly, která na Zemi vede ke vzniku hurikánů.
Jedním z mimořádně výrazných útvarů je 500 kilometrů dlouhý a 2 kilometry hluboký příkop, který téměř rozřezal polární čepičku na dvě části.
Vytvořený kaňon známý jako Chasma Boreale může pravděpodobně být relativně starým útvarem, vzniklým ještě před tím, než se vytvořila nádherná spirála z ledu a prachu. Podle všeho se jeho hloubka zvětšovala s ukládáním nových depozitů ledu v okolí vytvořeného kaňonu.
Průzkum podpovrchových vrstev pomocí radaru na palubě evropské sondy Mars Express nebo sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter odhalil, že ledová čepička je tvořena množstvím individuálních vrstev ledu a prachu sahajících do hloubky až 2 kilometry.
To představuje ve své podstatě hodnotný záznam toho, jak se klima planety Mars měnilo se změnami sklonu rotační osy a excentricity oběžné dráhy Marsu kolem Slunce v průběhu posledních stovek tisíců let.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí