Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Použitím radioteleskopů a dalekohledů pro infračervenou oblast získali astronomové velmi důležitý pohled na první rozhodující počáteční fázi vzniku hvězd. Nová pozorování vzbuzují naději, že pomohou astronomům pochopit počáteční etapu postupných událostí, během kterých se obrovský oblak plynů a prachu zhroutí do hustého jádra, z kterého se nakonec vytvoří nová hvězda.
Astronomové studovali obří oblak v souhvězdí Persea, který je od Země vzdálen 770 světelných roků. K pozorování využili kosmický dalekohled Herschel Space Observatory, který vypustila Evropská kosmická agentura ESA, a pozemní radioteleskop Green Bank Telescope (GBT) k provedení detailních pozorování oblaku plynů, jež obsahuje přibližně 100krát více materiálu, než je hmotnost Slunce.
Astronomové se domnívají, že hvězdy vznikají v případě, kdy se takový oblak plynů a prachu gravitačně zhroutí, nejprve do několika samostatných shluků, ty následně do hustých jader, z nichž každé pak může pokračovat v dalším smršťování a vytvořit mladou hvězdu. Detaily toho, jak se to stane, nejsou zatím známy. Jeden problém spočívá v tom, že většina blízkých regionů, kde tyto procesy probíhají, již vedly ke vzniku hvězd. Existující hvězdy pak ovlivňují blízké vznikající hvězdy prostřednictvím hvězdného větru a rázových vln, když explodují jako supernovy.
„Objevili jsme první jasný případ oblaku plynů, kde mohou potenciálně vznikat hvězdy. Nachází se na začátku procesu formování hustých jader a není ovlivňován žádnou blízkou hvězdou,“ říká James Di Francesco (University of Victoria, Kanada).
„Nalezení takového shluku plynů, který může začít formovat husté jádro, je klíčem k plnému pochopení počáteční etapy vzniku hvězd,“ říká Sarah Sadavoy, postgraduální studentka University of Victoria. „Jedná se o mimořádný objev,“ dodává.
Snímky v oboru blízkého infračerveného záření pořízené družicí Herschel Space Observatory byly získány jako součást klíčového programu Herschel Gould Belt Survey. Odhalil dříve nepozorovatelné struktury uvnitř shluků plynu, které mohou být předchůdci jader s potenciální možností vzniku jednotlivých hvězd. Astronomové použili GBT ke studiu pohybů a určování teploty molekul, především čpavku, uvnitř těchto struktur. Pozorování pomocí radioteleskopu GBT naznačují, že jedna z těchto základních struktur je pravděpodobně gravitačně vázaná, a tudíž zde bude pokračovat další průběh vývoje smršťování až do stadia jádra.
„Může se jednat o vůbec první pozorování předchůdce jádra,“ dodává James Di Francesco.
Všechny pozorované shluky, jak předpokládají astronomové, zde mohou podle předpokladu vytvořit asi 10 nových hvězd.
„Tato oblast se zdá být dokonalým kandidátem pro budoucí vznik jader a tudíž je ideální oblastí pro další výzkum, který může astronomům pomoci pochopit, jak tyto procesy fungují bez spouštěcího mechanismu hvězdného větru a rázových vln od explodujících supernov,“ dodává Sarah Sadavoy.
Zdroj: http://www.nrao.edu/pr/2012/clumpcores/
autor: František Martinek