Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Použitím radioteleskopů a dalekohledů pro infračervenou oblast získali astronomové velmi důležitý pohled na první rozhodující počáteční fázi vzniku hvězd. Nová pozorování vzbuzují naději, že pomohou astronomům pochopit počáteční etapu postupných událostí, během kterých se obrovský oblak plynů a prachu zhroutí do hustého jádra, z kterého se nakonec vytvoří nová hvězda.
Astronomové studovali obří oblak v souhvězdí Persea, který je od Země vzdálen 770 světelných roků. K pozorování využili kosmický dalekohled Herschel Space Observatory, který vypustila Evropská kosmická agentura ESA, a pozemní radioteleskop Green Bank Telescope (GBT) k provedení detailních pozorování oblaku plynů, jež obsahuje přibližně 100krát více materiálu, než je hmotnost Slunce.
Astronomové se domnívají, že hvězdy vznikají v případě, kdy se takový oblak plynů a prachu gravitačně zhroutí, nejprve do několika samostatných shluků, ty následně do hustých jader, z nichž každé pak může pokračovat v dalším smršťování a vytvořit mladou hvězdu. Detaily toho, jak se to stane, nejsou zatím známy. Jeden problém spočívá v tom, že většina blízkých regionů, kde tyto procesy probíhají, již vedly ke vzniku hvězd. Existující hvězdy pak ovlivňují blízké vznikající hvězdy prostřednictvím hvězdného větru a rázových vln, když explodují jako supernovy.
„Objevili jsme první jasný případ oblaku plynů, kde mohou potenciálně vznikat hvězdy. Nachází se na začátku procesu formování hustých jader a není ovlivňován žádnou blízkou hvězdou,“ říká James Di Francesco (University of Victoria, Kanada).
„Nalezení takového shluku plynů, který může začít formovat husté jádro, je klíčem k plnému pochopení počáteční etapy vzniku hvězd,“ říká Sarah Sadavoy, postgraduální studentka University of Victoria. „Jedná se o mimořádný objev,“ dodává.
Snímky v oboru blízkého infračerveného záření pořízené družicí Herschel Space Observatory byly získány jako součást klíčového programu Herschel Gould Belt Survey. Odhalil dříve nepozorovatelné struktury uvnitř shluků plynu, které mohou být předchůdci jader s potenciální možností vzniku jednotlivých hvězd. Astronomové použili GBT ke studiu pohybů a určování teploty molekul, především čpavku, uvnitř těchto struktur. Pozorování pomocí radioteleskopu GBT naznačují, že jedna z těchto základních struktur je pravděpodobně gravitačně vázaná, a tudíž zde bude pokračovat další průběh vývoje smršťování až do stadia jádra.
„Může se jednat o vůbec první pozorování předchůdce jádra,“ dodává James Di Francesco.
Všechny pozorované shluky, jak předpokládají astronomové, zde mohou podle předpokladu vytvořit asi 10 nových hvězd.
„Tato oblast se zdá být dokonalým kandidátem pro budoucí vznik jader a tudíž je ideální oblastí pro další výzkum, který může astronomům pomoci pochopit, jak tyto procesy fungují bez spouštěcího mechanismu hvězdného větru a rázových vln od explodujících supernov,“ dodává Sarah Sadavoy.
Zdroj: http://www.nrao.edu/pr/2012/clumpcores/
autor: František Martinek